Německo patří mezi evropské země, které jsou při výrobě elektřiny stále výrazně závislé na uhlí. Nejpozději do roku 2038 se zavázalo ukončit jeho spalování. V případě hnědého uhlí by k odklonu mělo dojít už o osm let dříve. Stále častěji se ale objevují pochybnosti, zda je tento termín reálně splnitelný.
Důvodem možné změny jsou, jak uvádí iDNES.cz, rostoucí ceny zemního plynu i obavy o stabilitu dodávek energií. Situaci zhoršilo napětí kolem Hormuzského průlivu, které výrazně rozkolísalo světové energetické trhy. Německo přitom stále vyrábí z uhlí přibližně pětinu své elektřiny, píše BBC.
Po odstavení posledních německých jaderných elektráren zůstává uhlí nepostradatelnou součástí energetického mixu. A to přesto, že i díky přístupu k Severnímu moři se zemi poslední roky daří rychle rozvíjet obnovitelné zdroje energie. Podle aktuálních dat z nich pochází přibližně 59 procent vyrobené elektřiny. Největší slabinou německé energetiky jsou zimní měsíce, kdy výroba z větrných a solárních elektráren často nestačí pokrýt poptávku. Berlín proto počítal s tím, že uhlí postupně nahradí moderní plynové elektrárny, které produkují zhruba o polovinu méně oxidu uhličitého než uhelné zdroje. Problémem ovšem je, že Německo musí zhruba 95 procent zemního plynu dovážet. Naopak hnědého uhlí má ve vlastních ložiscích dostatek a patří mezi jeho největší producenty na světě.
Diskusi o možném přehodnocení odchodu od hnědého uhlí otevřel letos na jaře německý kancléř Friedrich Merz, podotýká BBC. Podle něj nesmí vláda ohrozit německý průmysl. Ve hře by mohlo být i prodloužení provozu šesti černouhelných elektráren. Ty dnes slouží hlavně jako záložní zdroje. Provozovatel některých z těchto elektráren, společnost Steag Iqony Group, pro BBC uvedl, že by tyto elektrárny mohly ještě několik dalších let zásobovat elektřinou miliony německých domácností.
Také německá těžařská společnost LEAG možné prodloužení provozu uhelných elektráren vítá. Připomíná, že po zastavení dovozu ruského plynu po invazi na Ukrajinu rychle zvýšila těžbu a pomohla stabilizovat německou energetiku. K zachování části uhelných elektráren se přiklání rovněž další část německého průmyslu. „Obnovitelné zdroje zatím samy o sobě nedokážou zajistit stabilní dodávky energie. Firmy budou investovat pouze tehdy, pokud budou mít jistotu, že elektřina zůstane dlouhodobě dostupná za konkurenceschopné ceny,“ řekl pro BBC generální ředitel Německé asociace chemického průmyslu Wolfgang Große Entrup.
Opačný názor zastávají ekologické organizace. Podle výzkumníků z Öko-Institutu by země měla místo prodlužování provozu uhelných elektráren více investovat do obnovitelných zdrojů a kapacit pro ukládání energie. Úvahy o delším využívání uhlí se neobjevují jen v Německu, podotýká BBC. Japonsko již zmírnilo pravidla pro provoz uhelných elektráren, Itálie odložila uzavření posledních uhelných bloků až na rok 2038 a Indie kvůli obavám z nedostatku elektřiny rovněž posunula původně plánované odstávky některých svých uhelných elektráren.
Otázkou zůstává, jak se německá vláda nakonec rozhodne. Na dalším osudu uhlí totiž nepanuje shoda ani uvnitř vládní koalice. Konzervativní CDU/CSU prosazuje větší flexibilitu a upozorňuje na vysoké ceny energií i nutnost zachovat konkurenceschopnost průmyslu. Sociální demokracie (SPD) naopak varuje, že jakékoli zpomalení odklonu od uhlí by znamenalo krok zpět v energetické transformaci a prodloužilo závislost země na fosilních palivech, uzavírá BBC.