V Senátu proběhla Národní konference Efektivní energetika. Mluvil na ní i premiér Petr Fiala. Doufejme ale, že také poslouchal ostatní řečníky. A že si jejich slova vezme se svou vládou k srdci.
Předseda vlády věnoval jednu část svého vystoupení tomu, že s plynem nadále počítáme, že bude mít naší energetice nadále velkou roli. A zmínil také, že máme v zásobnících tolik plynu, že by to pokrylo třetinu roční spotřeby našeho státu. Konstatoval také, že v roce 2030 budeme mít 30 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE). I to, že již vláda splnila slib 100 tisíc střech s fotovoltaikou. Že musíme posilovat sítě a přeshraniční propojení, abychom mohli využívat elektřinu ze spolkových větrných farem na severu. Řekl i to, že potřebujeme restart a to včetně způsobu myšlení. Protože bezpečnost si zajistíme jen úplnou přeměnou energetiky, což je podle něj nevyhnutelné. Zdůraznil, že se zahraniční investoři, se kterými přichází do styku, ptají na dvě věci. Za prvé kolik u nás bude stát elektřina a zda ta elektřina bude „bezuhlíková“.
Neřekl ale jedinou výhradu, nijak zvlášť se nepozastavil nad tím, že OZE jsou jen občasné zdroje energie, a že jejich produkci neumíme skladovat. Ano, mluvil správně o důležitosti plynu. Ale už neřekl, kdo a kdy postaví nové paroplynové zdroje, jež pokud si necháme zrušit uhlí, tak budou nezbytné pro zajištění životních funkcí Česka. Bude to ČEZ, Sev.en, EPH? Někdo jiný? Kdy začne, kdy bude hotov, kolik to bude stát?
To jsou životně důležité otázky nejen pro 10 milionů Čechů, ale i pro pana premiéra. Protože jak jinak může rozumně odpovědět na otázku zahraničních investorů, kolik tady bude stát elektřina, když ani neví, jestli ji budeme vůbec mít? Neboť nikdo neví, kdy spekulanti zase vyženou cenu emisních povolenek vzhůru, a přestane se vyplácet provoz uhelných elektráren. V průběhu loňského jara se shodli šéf Sev.en a šéf ČEZ, že by k tomu mohlo dojít už v roce 2026. Pokud se bude cena povolenek vyvíjet tak, jak se v té době vyvíjela. V poslední aukci se podle Pavla Zámyslického z Ministerstva životního prostředí povolenky prodávaly „jen“ za 52,74 eura za tunu, což je zhruba polovina nejvyšší zatím dosažené ceny. Jenže paradoxně za českého předsednictví se unie dobrala k tomu, že bude povolenky stanovat z oběhu rychleji. A když je něčeho potřebného málo, obvykle tomu pak roste cena… Mimochodem, podle šéfa ČEZ Daniela Beneše měla dle předpokladů Evropské komise z roku 2020 povolenka nyní stát okolo 20 euro, ale stojí 80 – 90 euro.
Nicméně, varování, kdy můžeme o uhlí přijít i s prvním možným termínem vláda i její premiér mají. Jejich povinností je reagovat, bránit lidi před nedostatkem elektřiny. Zatím ale pouze dokola opakují, že je třeba postavit několik paroplynových elektráren. Nebo zavést kapacitní mechanismy pro udržení uhelných elektráren v provozu. Možná obojí. Leč o ničem z toho Petr Fiala nemluvil. Což v kontextu s vystupováním ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely znamená jediné – premiér nemá ani tuchy o tom, kdo, kdy, kde s kým a za kolik nové zdroje postaví. Paroplynová elektrárna může být postavená – jak pan Fiala jistě ví – za dva a půl až tři roky. Před tím ale musí získat razítka, musí být někam dovedené potrubí a také se musí elektrárna připojit k soustavě. A také se musí najít investor, který musí najít toho, komu stavbu svěří. A musí také získat potřebnou technologii. Jen na turbíny jsou momentálně čekací lhůty v řádu několika let. Takže ode dneška za tři roky ta elektrárna stát prostě nebude. Ale uhlí už za tři roky fungovat nemusí.
Palička: Spolehlivá náhrada za uhlí a plyn není a dlouho nebude
S investorem ještě také musí vláda vyjednat, jak se mu jeho investice vrátí. K tomu také patří nějaký údaj o tom, jak dlouho bude moci elektrárnu provozovat. Což je ovšem údaj, který nejspíš v tuhle chvíli nikdo dát nedokáže. Už jen proto, že nelze odhadnout, zda z Bruselu nepřijde třeba už za několik měsíců další změna pravidel.
Premiér evidentně neví, kolik celá ta sranda bude stát, ale počítá s bezemisním Českem v roce 2050. Počítá také s dovozem elektřiny z německých OZE, což ovšem bude v době, kdy elektřiny potřebujeme méně a navíc nám ji budou dodávat také vlastní občasné zdroje. Ale v zimě bývá většinou situace přesně opačná. A jádra tolik mít nebudeme, byť podaří-li se mít polovinu elektřiny z něj, jak tato vláda počítá, bude to výborné! Ale to bude jen pár let před rokem 2050.
I tam je pochopitelně třeba hledět, ale v první řadě je nutné vyřešit mnohem bližší budoucnost. Snad premiér poslouchal senátora Jiřího Oberfalzera (ODS), který opakovaně varoval, že rok 2050 je sice pěkný, ale musíme také vědět, co se bude dít v nejbližších letech. A na to, že mu chybí odpovědi.
Stejně tak stálo za poslech vystoupení bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO), který mimo jiné řekl, že dokud nebudou paroplynové zdroje, musí být ty uhelné.
A vyplatilo se vydržet i do posledního bloku, ve kterém vystoupil bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS) s břitkým projevem, za který sklidil bezkonkurenčně největší potlesk ze všech řečníků. Upozornil, mimo jiné na to, že čím více bude OZE, tím více bude problémů, nikoli naopak, jak je zvykem tvrdit. Že si neklademe otázky a pokud ano, tak ne správné. Protože pak bychom si museli klást i otázku, jak to celé ufinancovat. Protože lidem dojdou peníze. A když dojdou peníze lidem, dojdou pak i v dotačních pokladnicích.