Doba čtení:3 m, 35 s
Základem tuzemské energetiky bude jaderná energie, řekl na konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude v Česku nutné do roku 2050 do energetiky investovat až čtyři biliony korun. Zazněla i četná varování, že Česko zatím nemá náhradu za uhelné zdroje, jejichž provoz se nejspíš brzy přestane vyplácet.
Fiala zdůraznil, že Česko vsadí na jádro. „Má podporu většiny expertů i veřejnosti, což není v zahraničí obvyklé,“ připomněl. Jaderná energetika bude mít podle vládních plánů v roce 2050 až poloviční podíl na tuzemské výrobě elektřiny. Přístup k jaderné energetice se podle premiéra mění v celé Evropě. Upozornil na fungování tzv. Jaderné aliance, v níž je 14 evropských států včetně Česka.
Význam jádra pro tuzemskou energetiku zdůraznil i generální ředitel energetické skupiny ČEZ Beneš. Upozornil, že spotřeba elektřiny bude v Česku i v Evropě postupně růst, a proto je nutné zajistit nové zdroje. Jejich výstavba navíc bude o to nutnější vzhledem k odklonu od uhlí. Podle šéfa ČEZ bude z dlouhodobého hlediska hlavním smysluplným zdrojem energie kombinace jádra a obnovitelných zdrojů. „Do roku 2050 budeme muset postavit až tři velké bloky a sedm malých modulárních reaktorů někdy mezi roky 2030 a 2045. To jsou všechno projekty, které je třeba připravovat už nyní,“ řekl Beneš. Investice budou podle něj dosahovat až čtyř bilionů korun.
Podle Pavla Šolce ze společnosti ČEPS bude vedle nových zdrojů nutné investovat stovky miliard korun také do modernizace a posílení přenosové a distribuční soustavy.
Co vláda a hlavně ODS dosud nepochopila?
Než budou nové zdroje, je nutné udržet uhlí
Nad českou energetikou se však vznáší akutní riziko v podobě předčasného ukončení výroby elektřiny z uhlí. K němu by podle posledních indikací dvou největších provozovatelů uhelných elektráren v Česku – ČEZ a Sev.en Energy – mohlo dojít ještě dříve než před 30. lety.
Do té doby však za uhelné zdroje nebudeme mít náhradu, upozornil místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). „Než přejdeme na plyn, musíme udržet uhlí,“ prohlásil Havlíček. Podle něj je třeba hledat finanční nástroje, jak zajistit provoz uhelných elektráren, než za ně bude náhrada. Jako možnost zmínil státem garantované výkupní ceny nebo financování elektráren i v době, kdy elektřinu nevyrábějí, aby je bylo možné rychle zapojit v situaci, kdy bude nutné kompenzovat propad výroby z obnovitelných zdrojů. Havlíček přitom apeloval na vládu, aby začala o takovém způsobu financování rychle jednat s opozicí.
Zásadním faktorem pro konkurenceschopnost uhelných zdrojů je vysoká cena emisní povolenky. Situace se přitom významně zhoršuje. „Jestliže emisní povolenka stojí mezi 80 a 90 eury, je to něco, co ekonomiku emisních zdrojů zásadně ovlivňuje,“ uvedl Beneš s tím, že ještě před několika lety se odhadovalo, že na úroveň 90 eur se cena povolenky dostane až v roce 2050.
„Alfa a omega celého řešení státní energetické koncepce bude, jak zajistíme řízený odklon od uhlí tak, abychom jej uměli nahradit zdroji, které jsou stabilní a v souladu s naplňováním evropských emisních cílů,“ potvrdil vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.
Havlíček: Bezemisní EU je nesplnitelný cíl
Česko podle Havlíčka potřebuje také rychle investovat do výstavby plynových elektráren, které budou zároveň vyrábět i teplo. Upozornil, že budování těchto zdrojů se může po roce 2030 zkomplikovat, protože evropská pravidla, která investice do plynových zdrojů zvýhodňují, jsou zatím schválena jen do tohoto roku. „Musí existovat stimul pro plyn. Otázka je, zda do jeho financování banky půjdou, nebo nepůjdou,“ řekl. Už nyní se přitom banky otáčejí zády k financování uhelných a jiných fosilních zdrojů energie.
Podle předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirka Topolánka si Česko v otázce energetické bezpečnosti dalo mnoho vlastních gólů. „A je třeba říci, že jsou daleko důležitější věci, než jsou klimatické změny. Je to zabezpečení základních lidských potřeb, kvůli tomu ti politici vlastně fungují – kromě jídla, pití a léků musí zabezpečit teplo, světlo, elektřinu. Pokud rezignujeme na tyto základní priority, které vlastně určují míru demokracie, míru svobody a míru nezávislosti kterékoliv země, tak jsme rezignovali na všechno,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT.
Topolánek zároveň kritizoval „umělé stažení primárních zdrojů energie“. To podle něj způsobilo na trhu nedostatek a následně i vyšší cenu, což ještě umocnila agrese Ruska na Ukrajině.