Doba čtení:3 m, 22 s
V letech 2027 až 2030 možná bude muset Česko kvůli odstavení uhelných elektráren pokrývat až 20 procent spotřeby elektřiny ročně z dovozu. Provozovatel elektrizační soustavy, kterým je státní firma ČEPS, tvrdí, že elektřina bude dostupná. Mnozí odborníci ale varují, že zejména v zimě hrozí velké problémy.
Z modelů správce sítí ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) vyplývá, že elektřina na vývoz bude v Evropě dostupná, hlavně ve Francii a Skandinávii, napsal server irozhlas.cz.
Roční dovoz elektřiny by do té doby, už kolem let 2027 až 2030 mohl podle místopředsedy představenstva ČEPS Svatopluka Vnoučka celkově dosáhnout objemu 10 až 12, maximálně 14 terrawatthodin elektřiny. To při současné spotřebě znamená kolem 20 procent.
„Naše modely na základě informací od sousedních provozovatelů elektrizačních soustav ukazují, že bude v Evropě několik oblastí, kde bude energie na vývoz dostupná,“ ujistil Vnouček. „Je to třeba Francie, Skandinávie, částečně Německo, ale to bude do budoucna také importní,“ vyjmenoval.
Česko bude možná už za rok závislé na dovozu elektřiny
V zimě nebude odkud dovézt
Sám ČEPS přitom v minulosti varoval, že zejména v zimě, kdy je v Česku i okolních zemích nejvyšší spotřeba, nebude elektřinu odkud dovézt. To potvrzují i odborníci, a to včetně těch přímo ze společnosti ČEPS.
„Na dostupnost dovozu elektřiny do České republiky plně spoléhat nelze. Dostatečné přebytky pro export neposkytne skoro žádný evropský stát. V krátké době bude v Evropě zintenzivněna elektrifikace sektorů závislých na primárních fosilních palivech – především náhradou za ropu a zemní plyn – čímž naroste spotřeba elektrické energie. S rostoucí poptávkou se tak snižují možnosti pro vývoz elektrické energie do Česka,“ upozornil před časem v rozhovoru pro iUHLI.cz Karel Vinkler, ředitel sekce Strategie a rozvoj nových technologií ve společnosti ČEPS.
„Přebytek bude mít jen jaderná Francie a po spuštění reaktorů Mochovce 3 a 4 také Slovensko. Německem počítaný celoroční přebytek vyrobené elektřiny se bude vztahovat jen na léto, kdy z něho chce Německo vyrábět zelený vodík. Němci z cílové kapacity 400 GW v solárech a větrnících v roce 2030 mohou elektrolýzou vyrobit 3,6 milionu tun vodíku. Z toho ovšem jen německé ocelářství bude potřebovat dva miliony tun a zbytek se spotřebuje v době, kdy jen jediný týden nebude v Německu v zimě svítit slunce a foukat vítr,“ upozornil ve svém textu pro Seznam Médium tiskový mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.
Smutný: Německé varování pro Česko
Kdo obnoví soustavu po případném blackoutu?
ČEPS, rovněž vypíše během prvního pololetí příštího roku tendr na dodávku elektřiny, která může být potřeba při obnově soustavy po masívním výpadku, tzv. blackoutu. Nový program se jmenuje služba obnovy soustavy (SOS) a podle Vnoučka se do tendru budou moci přihlásit jakékoliv elektrárny. „Připravujeme tendr tak, aby byl technologicky neutrální,“ uvedl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Nyní službu dodávají elektrárny ČEZu a jedna ze skupiny Sev.en, což je elektrárna Chvaletice.
Právě u ní ale firma zvažuje, že ji spolu s dalším uhelným zdrojem v Počeradech příští rok zavře. Důvodem je, že se provoz nevyplácí kvůli drahým povolenkám. V roce 2027 chce z ekonomických důvodů začít odstavovat uhelné zdroje i ČEZ.
Program SOS, který ČEPS připravuje, by tak teoreticky některým uhelným elektrárnám mohl prodloužit život nebo zlepšit ekonomiku. Protože pokud v tendru uspějí, dostanou peníze za to, že budou schopny v případě potřeby začít dodávat elektřinu. Tyto náklady se pak započítávají do regulované části ceny elektřiny, kterou platí všichni spotřebitelé a firmy.
Hlavní nepřátelé fotovoltaiky: Fotovoltaika a slunce
Pro obnovu elektrizační soustavy po případném blackoutu jsou nyní uhelné elektrárny klíčové, jsou to takzvané druhosledové zdroje. První na řadě, tzv. blackstartové, jsou vodní elektrárny, konkrétně Dalešice, Dlouhé stráně, Orlík a Lipno.
„Nastartují i bez stavu napětí, ale nemají takovou kapacitu,“ vysvětlil Vnouček. Poté, co dodají potřebné napětí, rozjíždějí soustavu tzv. ze tmy druhosledové zdroje, což jsou dnes právě některé uhelné elektrárny.