Doba čtení:4 m, 10 s
Hospodářský výbor sněmovny včera projednával návrh zákona, který upravuje obchodování s emisními povolenkami. Jeho součástí bylo i rozšíření tohoto systému. Poslanci mu evidentně nejsou nakloněni.
Sněmovní hospodářský výbor včera doporučil Sněmovně schválit vládní novelu zákona o emisních povolenkách, která především zavádí, že peníze z prodeje emisních povolenek bude možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Návrh novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu.Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu.
Zpravodajka k návrhu Berenika Peštová (ANO) poukazovala na to, že ministerstvo životního prostředí nepřevádí celou evropskou směrnici, ale jen to, co nemá dopad na občany. Návrh totiž řeší pouze evidenci emisí v nových odvětvích, jež spadají pod systém EU ETS 2, nikoli další kroky. Podle Peštové je to kvůli tomu, že je před volbami. Vláda ale podle ní vystavuje stát riziku sankcí ze strany Bruselu pro nesplnění transpoziční povinnosti, protože zavádí jen malou část z rozšíření systému obchodování s povolenkami. V tomto systému se bude za emise skleníkových plynů platit i v silniční dopravě nebo za vytápění pro bydlení. Což způsobí rozsáhlou vlnu zdražení prakticky všeho.ETS 2 má začít platit od roku 2027.
Vláda proto již v červenci oznámila, že se pokusí prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti systému emisních povolenek ETS 2. Podle ministra by cenu povolenek zaplatily domácnosti a firmy. Vyjádřil také obavy z toho, že by systém povolenek mohl snížit konkurenceschopnost Evropské unie proti zbytku světa.
Peníze z povolenek půjdou jen na klimatické projekty
„Se zavedením evidence emisí hospodářský výbor souhlasil a žádné pozměňovací návrhy nepadly,“ řekl ke čtvrtečnímu jednání předseda podvýboru pro energetiku RóbertTeleky (KDU-ČSL.)„EU ETS 2 nepřijaly zatím ani další členské státy s výjimkou Rakouska,“ dodal. Někteří jeho kolegové ovšem byli ve svých komentářích ostřejší.
„Považuji za zvrácené zatěžovat další sektory povolenkami a zároveň někde něco někomu kompenzovat. Protože nakonec to vždy zaplatí konečný uživatel. Od začátku s tím nesouhlasím,“ byl rezolutní například Vojtěch Munzar (ODS). „Na výboru jsme se shodli, že nebudeme papežštější, než papež, že není kam spěchat. Zatím má ETS 2 schválené jen Rakousko, v dalších 10státech je to v blíže nespecifikované fázi legislativního procesu,“ připomněl.
Podle vyjádření vrchního ředitele sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Petra Holuba však podporuje většina průmyslu plné zavedení systému ETS 2 kvůli narovnání podmínek, protože část podniků podle něho podléhá povolenkám již nyní, zatímco jiné nikoli. Proti tomu však v očích poslanců zjevně stojí rozsáhlé zdražení, jež rozšíření emisních povolenek přinese.
„Celé to nemá logiku, a proto mi to vadí. Problémy s Bruselem kvůli tomu jistě budou a budou se muset řešit. Není to ale tak, že to řešení chceme přehodit na příští vládu. My nechceme, aby něco takového přijala jakákoli vláda,“ řekl rezolutně předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Ten předpokládá, že zákon bude schválen v nynější podobě. Tedy tak, že zavede pouze evidenci emisí u komodit, kterých se ETS 2 týká.
Co budeme zakazovat? Co povolíme? Nikdo neví
Chybí analýzy a dopadové studie
Na jednání hospodářského výboru vystoupil i viceprezident Hospodářské komory Filip Dvořák. Ten zpochybnil dekarbonizační modely společnosti Seepia, kterými se dosud česká vláda řídí. Podle něj neobsahují reálná čísla a nebyla podrobena žádné oponentuře. „Zkuste tlačit na to, aby byla prověřena studie Seepia. Já vám garantuji, že to je chiméra, že to je postaveno na vzdušných zámcích. Není to prověřeno technickými, technologickými ani ekonomickými parametry. Do systému nasypali jenom teoretická čísla a samozřejmě, když použijete teoretická čísla, tak vám to vždycky vyjde. Pan vrchní ředitel Neděla (MPO), když jsem na něj naléhal, tak s mými závěry souhlasil. Není to prověřeno,“ varoval Dvořák.
O kvalitě výstupů dopadové studie Seepia přitom zjevně nepochybuje sám.
„Pořádné dopadové studie nejsou nejen v Česku, ale nemají je ani další státy. Přitom je potřeba mít dopadové studie nejen pro jednotlivé státy, ale i pro jednotlivé segmenty hospodářství. To osobně považuji dokonce za ještě důležitější,“ prohlásil jednoznačně Teleky.
„Dopadové studie jsou nedostatečné, chybí v nich dopady na společnost. Přitom ty dopady nebudou malé. Něco takového nemůžeme připustit,“ souhlasí s ním Adamec. Ten nakonec poukázal i na to nejdůležitější, co provází unijní „boj za klima“ od samého začátku.
„Když státy někde něco takového, jako je Green Deal, dělají, tak proto, že se jim to nějak vyplatí, něco jim to přinese. Jen EU to chce kvůli ideologii. A tahle ideologie navíc předběhla technologii. Musíme s tím bojovat,“ uzavřel předseda hospodářského výboru.