Nový evropský systém obchodování s emisními povolenkami známý jako ETS2 přinese od roku 2028 změny do rozpočtů českých domácností. Zdraží fosilní paliva pro dopravu a vytápění. Podle nového českého výzkumu dopadne na domácnosti rozdílně, ale většina by to pocítila jen málo.
Vysoce zasaženým by podle iRozhlas.cz pomohly kompenzace. Při předpokládané ceně 55 eur za emisní povolenku by průměrná česká domácnost měsíčně zaplatila o 447 korun více. Systém emisních povolenek ETS2 by Česko mělo zavést od roku 2028, jinak mu od Evropské unie hrozí pokuta zhruba 100 milionů korun
EU ETS2 rozšiřuje evropský systém obchodování s emisními povolenkami na sektory silniční dopravy, vytápění budov, menšího průmyslu a energetiky s cílem v těchto sektorech snižovat emise skleníkových plynů a tím přispívat k ochraně klimatu. ETS2 je součástí závazného evropského práva, Česko ho zatím přijalo jen částečně. Mělo by ho však zavést od roku 2028.
Systém má motivovat ke snižování emisí, výnosy z něj mají zároveň sloužit k podpoře domácností a investicím do dekarbonizace, bydlení či dopravy. ETS2 navazuje na systém ETS1 z roku 2005 platný pro energetiku, velký průmysl a část letecké a námořní dopravy. Tyto dva systémy jsou nicméně oddělené, každý má tedy různý emisní cíl, typ aukce povolenek i jejich cenu.
Nová úprava se dotkne přímo dodavatelů paliv pro silniční dopravu a vytápění budov. Ti budou muset za emise ze spálených pohonných hmot, plynu či uhlí nakupovat povolenky, což se promítne do konečných cen pro spotřebitele. Podle nejnovější studie výzkumné organizace PAQ Research se však Česko nemusí obávat extrémního otřesu, pokud stát správně využije stamiliardové výnosy, které mu z nového systému připadnou. Při předpokládané ceně 55 eur, která se však může měnit, by za emisní povolenku podle výzkumu průměrná česká domácnost měsíčně zaplatila za energie a dopravu 447 korun navíc. Zavedení systému se do cen promítne rozdílně podle typu paliva. Nejvýraznější zdražení čeká uhlí, jehož cena by měla stoupnout o 30 procent. Zemní plyn by měl podražit zhruba o 15 procent, nafta o 12 procent a benzín o 11 procent.
Dopady na jednotlivé rodiny se proto budou lišit. Téměř polovina českých domácností pocítí nárůst nákladů maximálně o 250 korun měsíčně, protože už dnes využívají bezemisní zdroje vytápění nebo dálkové teplo, které spadá pod starší systém povolenek. Na druhé straně každá dvacátá domácnost topí v Česku uhlím a připlatila by si přibližně tisíc korun měsíčně, pokud nezmění zdroj či nezateplí. Tento cenový nárůst dopadne nejvíce na chudší vrstvy obyvatelstva. Zatímco pro desetinu nejchudších domácností budou tyto dodatečné výdaje představovat 1,6 procenta jejich měsíčních příjmů, u desetiny těch nejbohatších to bude pouze půl procenta. Analýza proto varuje před prohloubením energetické chudoby zejména v menších obcích a chudších krajích, kde jsou lidé častěji odkázáni na individuální vytápění fosilními palivy a nemají k dispozici centrální dodávky tepla.
Tyto dopady by mohly zhoršit energetickou chudobu a omezit společenskou přijatelnost opatření. Proto by je stát měl omezit. Podle studie je může kompenzovat nepřímou investiční podporou, jako je zateplování, výměna kotlů a rozvoj hromadné dopravy, nebo přímými platbami či úlevami domácnostem. Očekává se, že mezi lety 2028 až 2032 získá stát z prodeje emisních povolenek v rámci ETS2 zhruba 140 až 180 miliard korun. Tyto prostředky z velké části poputují do Sociálního klimatického fondu a jsou přímo určeny k podpoře ohrožených domácností a k investicím do dekarbonizace.