Šest až sedm tisíc korun ročně. Na tolik vyjdou podle polského Warsaw Enterprise Institute na osobu platby za emisní povolenky v České republice. Je to s Polskem nejvíce v Evropské unii. A dokonce až třicetkrát víc než ve Švédsku.
Povolenky platí podle deníku Právo například elektrárny nebo velké podniky za každou tunu vypuštěného oxidu uhličitého. Ze studie vyplývá, že Česko vyprodukuje 47 milionů tun emisí, negativní dopad povolenek na český HDP institut odhaduje na 2,7 až 4,2 miliardy eur ročně, zhruba 65,3 až 101,6 miliardy Kč.
Horší dopad na ekonomiku podle studie pociťují už jen Itálie a Polsko. Z okolních států je na tom například Rakousko zhruba desetkrát lépe než Česko, na Vídeň vycházejí náklady jen 120 až 440 milionů eur, asi 2,9 až 10,6 miliardy Kč. U Slovenska je to 80 až 380 milionů eur, tedy 1,9 až 9,2 miliardy Kč, ale třeba v Německu už je to víc, a to v rozmezí 1,13 až 6,14 miliardy eur, v přepočtu 27 až 148 miliard korun. V přepočtu na obyvatele pak vynikne nevýhodná pozice Česka coby silně průmyslové země. Roční důsledky systému povolenek stojí každého Čecha 5900 až 6800 Kč, zatímco třeba Švéd zaplatí jen částku mezi 194 až 701 Kč.
Studie tuto nerovnost u ceny povolenky, která je v celé Evropě stejná, vysvětluje tím, jak podstatně více systém dopadá na průmyslově zaměřené země jako právě Česko a také na chudší země Unie. I v Německu, kde jsou násobně vyšší platy než v Česku, vyjdou povolenky v přepočtu až sedmnáctkrát levněji. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora je to dáno i tím, že se v Česku stále spaluje uhlí. „Vyplývá to z našeho palivového mixu. Některé země už v konečné spotřebě vůbec žádné uhlí nemají,“ řekl Právu.
Podle institutu je systém povolenek jedním z důvodů, proč v Evropě rostou ceny energií a kontinent zaostává za Spojenými státy a Čínou. Tento rozdíl se má ještě prohloubit po zavedeni povolenek pro domácnosti, které má vstoupit v platnost v roce 2028. Lidé mají platit víc za nákup pohonných hmot a při topení plynem nebo uhlím. Česká vláda ale tvrdí, že povolenky, které by pro domácnosti znamenaly tisíce korun ročně navíc, nezavede. Jako alternativu k emisním povolenkám navrhuje Warsaw Enterprise Institute dva nástroje.
Prvním jsou daňové úlevy za dekarbonizaci, které firmám v nejvíce znečišťujících odvětvích sníží daně z příjmu, pokud vyrábějí nízkoemisní produkty. Na rozdíl od dotací by byly dostupné podnikům všech velikostí a nevyžadovaly by složité změny daňového systému. Druhým nástrojem mají být fondy pro rychlé inovace, což je daňové osvobození úrokových příjmů z dluhů použitých k financování investic do nemovitostí a zařízení. Vláda chce kromě odmítnutí povolenek pro domácnosti rovněž změny stávajícího systému povolenek, například vyjmutím energeticky náročného průmyslu až do roku 2034. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) minulý týden uvedl, že k iniciativě pro úpravu systému povolenek se kromě Česka připojily i Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a nově i Itálie, Maďarsko a Rakousko. „Podpora jde ale i z Francie a Estonska, opatrně pak z Německa, Španělska a Portugalska,“ prohlásil. O změnách systému by se na unijní úrovni mělo jednat v červenci.