Naděje na získání stovek milionů korun pro rozvojové projekty obcí na Mostecku se začíná rozplývat. Finanční prostředky chtěl do Státního fondu životního prostředí poskytnout podnikatel Pavel Tykač, jehož firmy v regionu těží uhlí.
Kvůli silnému mediálnímu tlaku ale nyní celý záměr přehodnocuje, uvádí e-mostecko.cz. Úspory vzniklé díky změně přístupu k rekultivacím lomů si ponechat nehodlá, zároveň se však nechce zapojovat do sporů o to, zda regionu nabízí přiměřenou částku. Starostové dotčených obcí se proti vzniklé kampani vymezují a odmítají být součástí mediálního střetu vedeného proti Pavlu Tykačovi.
Těžba v lomu ČSA na úpatí Krušných hor končí. Těžař má podle zákona povinnost vytěžené území po sobě uklidit. Většinu lomu tak Tykačovi lidé i předchozí provozovatelé lomu rekultivovali už v průběhu těžby, část se ale rozhodla vláda podle nejnovějších trendů nechat přírodě. Záměru vlády, která zohlednila kromě ekologického dopadu také udržitelnost do budoucnosti a nízké ekonomické náklady na správu celého území pro jeho vlastníky v dalších letech, tleskali všichni.
Ekologové, kteří v tom viděli příležitost přirozené obnovy, jaká zatím nemá v republice obdoby, těžaři, kteří tak mají úklid zhruba dvaceti procent lomu významně ulehčený a starostové obcí v okolí lomu, kteří měli prostřednictvím Státního fondu životního prostředí dostat peníze ušetřené za neprovedené rekultivační práce. „Částku jsme spočítali na zhruba 460 miliónů korun. Došli jsme k ní logickou cestou. Jsou to peníze, které jsme ušetřili, protože v národní přírodní památce vyhlášené v lomu ČSA nemusíme provádět naplánované rekultivační práce. Sázet stromy, vysévat louky, kultivovat pole. Jsou to peníze, které podle zákona patří těžební společnosti, ale chtěli jsme je darovat státu, a ten dále starostům obcí v okolí lomu,“ vysvětlil Petr Lenc, generální ředitel těžebních společností Pavla Tykače.
Kolem plánovaného daru se ale v posledních měsících roztočila štvavá kampaň. Někteří nespokojenci spekulují o tom, že dar by měl být násobně vyšší. A dárce za jeho úmysl vrátit uspořené peníze do regionu kritizují. „Vyjádření některých nespokojenců jsou velmi nešťastná a vychází především z neznalosti podstaty věci. Kritika míří na někoho, kdo chce do regionu poslat své peníze. A to v řádech stovek miliónů korun. Za posledních devět let naše společnosti podpořily severní Čechy bezmála devíti sty milióny korun. To není zanedbatelná částka. Dokud se tradiční energetice dařilo, byli jsme k regionu štědří. V posledních letech je ale jasný odchod od uhlí. Green deal dopadá na uhelnou energetiku, cena povolenek významně ovlivňuje celou ekonomiku těžby i výroby energie z uhlí. Další stovky miliónů korun měla skupina poslat do regionu i nyní, v době, kdy už je konec uhlí na dohled,“ doplnila mluvčí skupiny Sev.en Česká energie Eva Maříková.
K polemikám o výši daru, které se aktuálně vedou, se shodně vyjadřují představitelé všech čtyř obcí, kterých se týká. „Na Státním fondu životního prostředí máme s okolními obcemi předjednán dotační program a zásobník projektů, na které bychom prostředky rádi čerpali. Čekáme, kdy a v jaké výši bude program vyhlášen. Debaty ohledně výše daru, který bude následně přerozdělen, nebudu nijak komentovat, protože k tomu nejsem kompetentní. Je potřeba si uvědomit, že rukojmími jsou všichni občané dotčených obcí, které aktuálně díky protahování celého procesu nemohou realizovat plánované záměry,“ uvádí primátor Mostu Marek Hrvol.
Negativní medializace plánovaného rozdělení uspořených financí nenechává v klidu ani starostu Vysoké Pece Milana Čapka. Vysoká Pec má k části lomu ponechané přirozené obnově nejblíže. V podstatě s ní sousedí. Ušetřené peníze měly tak logicky putovat i do rozpočtu Vysoké Pece. „Už je to unavující a chápu, že kampaň Deníku N vzbuzuje emoce. Z mého pohledu jsou peníze, které nám Pavel Tykač plánoval dát, prostě nenárokový dar. Může si je nechat, může je dát Vysoké Peci na stavbu školy, může je dát třeba do psího útulku na jihu Čech. Je nesmyslné, aby mu někdo diktoval, co s nimi má udělat, nebo aby zpochybňoval výši daru. Byli jsme připraveni peníze od Pavla Tykače přijmout, měli jsme plán, co s nimi uděláme a když se teď mluví o tom, že místo do regionu půjdou jinam, dělá nám to čáru přes rozpočet,“ nechápe důvody podle něj zbytečné medializace celé věci starosta Milan Čapek.
V těsném sousedství lomu ČSA je i Horní Jiřetín, jehož starosta Vladimír Buřt je uváděn jako nejčastější kritik rozdělení úspory za rekultivace lomu ČSA. „Moje vyjádření, jak je používá Deník N, jsou vytržena z kontextu. Naopak, opakovaně jsem uváděl, že chápeme, že dar Pavla Tykače je nenárokový, a tudíž je zbytečné polemizovat o jeho výši. Kdo problematice nerozumí, neměl by ji komentovat. Za manipulativní považuji i to, v jak negativním světle Deník N Horní Jiřetín vylíčil. To pobouřilo jak mě, tak naše občany,“ distancuje se od kritiky Vladimír Buřt. Stejně se k tomu, že nakonec uspořené peníze neskončí v regionu, staví i starosta Vrskmaně Václav Hora: „Dnes už je trochu mimo mluvit o tom, jak těžba zasáhla region, a jaké má k regionu těžař povinnosti. Těžilo se tu desítky let. Začalo se za totality. Touto optikou má největší povinnosti k regionu stát. Pavel Tykač tu je necelých deset let. Ano vydělal si na Mostecku hodně peněz. O tom ale princip podnikání je. Také tu dal lidem práci. Až se zavřou lomy, elektrárny, firmy, které na ně navazují, mluví se o krizi v chemickém průmyslu, nebude to pro region jednoduché. Teď nám Pavel Tykač nabízel dar z uspořených peněz. Naše obec vítá vše, co se jí na rozvoj nabízí. Bez ohledu na výši daru. Protože když někdo něco dává dobrovolně ze svého, těžko mu diktovat, kolik to má být. “