Odborníci z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze zkoumají lom Vršany ze všech možných úhlů. Snaží se usnadnit všem, kterých se to týká, rozhodování o budoucnosti lomu.
K čemu je krajina po těžbě vhodná, jak je to s vodním hospodářstvím, jaká je v lomu půda, co tu roste a růst by mohlo a jakým druhům zvířat by se v lomu mohlo dařit. A samozřejmě také to, jak by celé území mohli lidé dále využívat.
Odborníci z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze zkoumají podle homerlive.cz lom Vršany ze všech možných úhlů. Snaží se usnadnit všem, kterých se to týká, rozhodování o budoucnosti lomu. K čemu je krajina po těžbě vhodná, jak je to s vodním hospodářstvím, jaká je v lomu půda, co tu roste a růst by mohlo a jakým druhům zvířat by se v lomu mohlo dařit. A samozřejmě také to, jak by celé území mohli lidé dále využívat.
Své závěry ze zkoumání největšího povrchového lomu v Česku, předloží akademici starostům, těžařům, kraji i všem státním orgánům, které se budou na rozhodování o budoucnosti lomu podílet. Do lomu se akademici pravidelně vydávají už řadu měsíců. Na konci června sem pozvali také hejtmana Ústeckého kraje Richarda Brabce, starosty a veřejnost. Podobně jako v jiných bývalých lomech, i ve Vršanech se počítá s jezerem, které se bude napouštět samovolně. Část území bude ponechána přírodním procesům obnovy a samozřejmostí je zpřístupnění lokality veřejnosti. S ohledem na plánované ukončení těžby uhlí v nadcházejícím období odborníci hledají i další možnosti využití lomu a s předstihem iniciují aktivní diskusi, do které zapojují co nejširší okruh uživatelů území. „Díky projektu chceme lidem, kteří mají o využití spolurozhodovat, poskytnout maximální množství informací založených na tvrdých vědeckých datech – to je cíl analytické fáze, kterou jsme nyní zdárně uzavřeli. Na podzim budeme pokračovat návrhovou částí, kde se již zohlední získané názory od zapojených organizací,“ uvedla Kateřina Černý Pixová, vedoucí projektu za Fakultu životního prostředí ČZU v Praze.
Těžba v lomu Vršany skončí mnohem dříve, než se původně plánovalo. Pro uhlí, kterého je v lomu ještě stále dost, už nebude využití. Je proto nutné včas rozhodnout, co bude s lomem po ukončení těžby dál. „Území po těžbě představují pro Ústecký kraj zásadní rozvojovou příležitost, ale také velký závazek. Je proto nutné včas hledat model řízení a správy, do kterého budou zapojeni klíčoví aktéři včetně kraje, obcí, státu i soukromého sektoru. Jen tak můžeme zajistit, že se tato území budou dlouhodobě smysluplně rozvíjet a nezůstanou bez jasné vize a odpovědnosti,“ uvedl hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec. I v lomu Vršany by měla, stejně jako v ostatních těžebních lokalitách v České republice, kde postupně končí těžba, dostat prostor příroda.
Plochy ponechané samovolnému vývoji bez technických rekultivací patří z hlediska ochrany přírody k nejcennějším částem posttěžební krajiny. Výzkum realizovaný na lokalitách Mostecka dlouhodobě potvrzuje jejich mimořádný význam pro biodiverzitu, včetně výskytu stovek vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Zároveň se ukazuje, že tento přístup nachází stále větší podporu i mezi veřejností a dalšími aktéry, kteří oceňují nejen přírodní hodnotu těchto území, ale také jejich potenciál pro rekreaci, vzdělávání a šetrný cestovní ruch. „Naše zkušenosti z dotazníkových šetření ukazují, že lidé přijímají sukcesní plochy mnohem pozitivněji, než se často předpokládá. Když mají možnost poznat jejich přírodní hodnotu přímo v terénu, obavy obvykle rychle ustupují. Taková území mohou současně chránit vzácnou přírodu, zůstat přístupná veřejnosti a nabídnout významný vzdělávací i rekreační potenciál,“ uvedla Markéta Seidelová z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.