Doba čtení:3 m, 0 s
Hornictví je přežitek, který patří do minulosti a nejlepší by bylo, kdyby se na něj zapomnělo, slýcháme stále častěji z nejrůznějších stran. Jenže vymazat mnohasetletou historii jednoduše nelze. Naštěstí je ale poměrně dost těch, kteří se k hornictví a hornickým tradicím hlásí a nechtějí je nechat vymizet.
Jsou to především spolky. Na Mostecku je to například Spolek severočeských havířů, který oživuje hornické tradice a pořádá setkání, při nichž se s nimi může seznámit i veřejnost. Ve spolupráci s městy a obcemi připomíná důlní neštěstí nebo odkazuje na návštěvu muzea v areálu bývalého hlubinného dolu, kde si zájemci mohou prohlédnout, ale také vyzkoušet všechny způsoby dolování rud a uhlí a seznámit se s technikou, která se k tomu využívala.
Pokud bychom postupovali podle kalendáře, krátce po začátku roku se horníci na severu Čech scházejí u pomníku v Oseku nedaleko Teplic, aby si připomněli jedno z největších důlních neštěstí v novodobé historii na Dole Nelson. K této události došlo v roce 1934 a vyžádala si 144 lidských životů. Pravidelně se pietního aktu účastní i zástupci hornických spolků z nedalekého Saska.
S jarem začíná sezona Podkrušnohorského technického muzea, které sídlí v areálu bývalého hlubinného Dolu Julius III. Bývá označováno za hornický skanzen, a i když je zde hornictví věnovaná převážná část expozic, nechybí ani další obory a činnosti související s energetikou. Chloubou muzea je unikátní parní těžní stroj a také jízda štolou důlním vláčkem. Zaměstnanci muzea v posledních letech vyrážejí i za dětmi do škol s virtuální prohlídkou hlubinného dolu, při níž zažívají zajímavé dobrodružství.
Těžební gigant bude možná lákat turisty
Členové hornických spolků tráví mnoho času na cestách do nejrůznějších koutů republiky, aby se účastnili pravidelných srazů a setkání. K nejznámějším patří setkání hornických měst, kam tradičně míří stovky členů spolků a zástupců měst historicky spojených s hornictvím. Velmi významnou akcí, která mění místo konání, je Skok přes kůži. První Skok přes kůži, kterým se do hornického cechu symbolicky přijímají adepti z řad studentů vysoké školy báňské, se datuje do roku 1852. Pravidelně se začal pořádat pod hlavičkou ostravské báňské univerzity v 70. letech minulého století. Slavnostnímu ceremoniálu předchází průvod fuxů a fuxií, jinak adeptů hornického řemesla. V norách neboli pohostinstvích hledají nadlišáka, který je dovede k podvečernímu slavnostnímu skoku. Samotný akt doprovází zpěv hornických písní – karmín. Skok přes kůži podléhá přísným pravidlům Pivního zákona, na jehož dodržování dohlíží pivní policie PiPo.
Na podzim připadají na Mostecku dvě smutná výročí. K havárii na Dole Pluto došlo 3. září 1981 a vyžádala si 65 lidských životů. Jedno z největších novodobých důlních neštěstí si tradičně připomíná i Klub českých turistů pořádáním turistického pochodu Memoriál Pluto, jehož součástí je i vzpomínka na oběti neštěstí v Louce u Litvínova, kde se hlubinný důl nacházel. Důl Kohinoor v Lomu se zapsal do historie 14. listopadu 1946, kdy zde zahynulo 52 lidí. Tato poválečná tragédie byla dlouhá léta opomíjena, protože mezi oběťmi neštěstí bylo i několik německých válečných zajatců a také trestanců z nedalekých Libkovic.
Konec roku se nese pro horníky ve veselejším duchu. V prosinci slaví svátek Barbora, která je společně se svatým Prokopem patronkou havířů. Na její počest se v Mostě pořádá veřejností velmi oblíbený průvod se světlem svaté Barbory.V čele s hornickou patronkou prochází ulicemi města a během zastávek připomíná legendu o svaté Barboře, ale i další hornické tradice a zvyky. Průvod končí u radnice, kde Barbora předá nejvyššímu zástupci města kouzelné světlo, aby město chránilo před všemi katastrofami a také umožnilo nahlédnout do budoucnosti.