V roce 2022 došlo k odstavení mohutné jihoafrické uhelné elektrárny Komati. Odstavení bylo označováno za průkopnický projekt v rámci přechodu na zelenou energii. Jenže o dva roky později se naplnění plánů na nové využití nejstarší uhelné elektrárny v zemi rovná nule. Došlo ke ztrátě pracovních míst a výstavba větrných a solárních elektráren ještě ani nezačala.
Než elektrárna v říjnu 2022 vypnula vypínače, dodávala do chronicky nedostatečně zásobované a nepravidelné jihoafrické elektrické sítě 121 megawattů. Plán přechodu – který získal financování ve výši 497 milionů dolarů od Světové banky – počítá s výrobou 150 megawattů prostřednictvím solární energie a 70 megawattů z větrných elektráren, přičemž kapacita bateriového úložiště by měla činit 150 megawattů, napsal server business.inquirer.net.
Zaměstnanci budou rekvalifikováni a infrastruktura elektrárny, včetně masivních chladicích věží, bude znovu využita, tvrdili zastánci přechodu na obnovitelné zdroje. Mnohé z toho je však ještě daleko. „Uhelnou elektrárnu fakticky jen zavřeli a nechali lidi, aby se vypořádali s následky,“ řekla náměstkyně ministra pro energetiku a elektřinu Samantha Grahamová.
Elektrárna byla hlavním zdrojem pracovních míst v malém městě, kde jsou tiché ulice poseté kusy uhlí. Dnes je několik domů prázdných, protože dělníci z jiných provincií se po ztrátě zaměstnání vydali domů.
„Konec pracovních míst nás jako komunitu velmi traumatizoval,“ řekl 35letý Sizwe Shandu, který byl v elektrárně zaměstnán od roku 2008. Podle jeho slov bylo uzavření trhu nečekané a jeho rodina se potýkala s problémy, jak vyjít s penězi. Vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v Jihoafrické republice přesahuje 33 %, je Shandu nyní odkázán na vládní sociální granty, aby si mohl koupit jídlo a elektřinu.
Úřadující generální ředitel Theven Pillay připustil, že mnoho lidí ve městě Komati má na přechod „nespokojený pohled“. Jednou z chyb bylo podle něj to, že uhelná pracoviště byla zrušena dříve, než byla vytvořena nová. Lidé z města neměli vždy dovednosti potřebné pro nově vznikající pracovní místa. Podle Pillaye jsou chybné kroky v Komati poučením pro ostatní uhelné elektrárny určené k uzavření. Některé z nich například nyní plánují souběžně s postupným vyřazováním bloků zahájit projekty zelené energie.
Uhlí zajišťuje 80 % jihoafrické energie a je také základem její ekonomiky, která zaměstnává přibližně 90 000 lidí.
Jihoafrická republika byla první zemí na světě, která s mezinárodními sponzory vytvořila partnerství pro přechod na spravedlivou energetiku (JETP) s cílem odklonit se od výroby elektřiny z fosilních zdrojů a již obdržela celkem 13,6 miliardy dolarů v grantech a půjčkách, řekl agentuře France-Presse Neil Cole z prezidentského výboru JETP. Od oznámení jihoafrického JETP uzavřely podobné dohody Indonésie, Vietnam a Senegal, ale k reálnému uzavření uhelných elektráren v rámci tohoto mechanismu došlo jen málo.