Doba čtení:1 m, 57 s
O konci spalování uhlí rozhodnou zejména dva faktory, jestli se bude provoz uhelných elektráren nadále ekonomicky vyplácet a jestli bude dostatek jiných zdrojů, které budou schopné uhlí při výrobě elektřiny a tepla nahradit. V komentáři pro iDNES.cz to napsal konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno Matěj Hrubý.
Rostoucí cena emisních povolenek může okamžik uzavření uhelných elektráren rychle přiblížit. Pohledem na ceny budoucích kontraktů (futures) by měl konec spalování uhlí nastat někdy okolo roku 2027, ne-li ještě dříve, napsal Hrubý.
Zásadním problémem však je, že bez uhlí se česká energetika zatím ani zdaleka neobejde a náhrada na obzoru není.
„Případné alternativy pro náhradu uhlí jsou v zásadě dvě. První alternativou jsou plynové elektrárny. Nové elektrárny se staví, současně také lze navýšit využití těch stávajících (180 GW výkonu v EU má typické roční vyžití v posledních letech okolo 2 400 hodin). Za takových okolností dojde k navýšení poptávky po plynu, na kterou bude pravděpodobně reagovat nabídková strana nárůstem ceny,“ upozornil Hrubý.
Kde na to všechno vezmeme?
Druhou alternativou jsou podle něj obnovitelné zdroje. Pro náhradu uhelných 420 TWh by zjednodušeně a pouze na úrovni roční bilance (nikoliv reálné dodávky v čase) bylo potřeba vystavět přibližně 210 GW nového výkonu ve větrné energii (dnes v EU instalováno 169 GW), případně 420 GW ve fotovoltaice (dnes instalováno 162 GW).
„Když zohledníme rychlost rozvoje posledních let, požadovaný výkon ve fotovoltaice by byl nainstalovaný za 17 let a ve větru za 23 let. I když dojde k urychlení výstavby, nelze takové hodnoty očekávat do roku 2027 ani 2030. Dodávka elektřiny z těchto zdrojů bude navíc ovlivněna jejich nestálým charakterem,“ vysvětlil Hrubý.
Co lze tedy očekávat? Nedostatek výrobních kapacit v České republice (a také ve středoevropském regionu a v celé EU) umožní podle Hrubého provoz uhlí i za rok 2027. „Trh na tyto nedostatky dříve nebo později zareaguje spíše nárůstem ceny elektřiny nežli poklesem emisní povolenky, což opět umožní rentabilitu uhelných zdrojů. Spoléhat však pouze na tržní přístup v tak zásadní záležitosti jako je zdrojová přiměřenost znamená nesporné riziko,“ napsal Hrubý.
Dále je podle něj žádoucí, aby došlo k revizi nástroje kapacitních mechanismů, který je za současných pravidel pro Česko téměř nevyužitelný.