Doba čtení:1 m, 58 s
Od začátku války na Ukrajině hledá Německo alternativu k fosilním palivům z Ruska. Jedním z dodavatelům uhlí je i Kolumbie, ale podmínky v tamních dolech vyvolávají opakované emoce. Německá vláda čelí kritice, že kupuje uhlí, které dostalo nálepku „krvavé“.
Německo sice v posledních letech vybudovalo obří kapacitu ve větrných i solárních elektrárnách, jenže na pokrytí spotřeby zejména v zimních měsících to kvůli nestabilitě výroby OZE stále ani zdaleka nestačí. Západní sousedé se tak stále musejí spoléhat i na uhlí, dokonce otvírají již uzavřené uhelné elektrárny. Do nich ale pochopitelně potřebují dostatek uhlí, takže hledají možnosti dovozu.
Po Rusku, USA a Austrálii byla v roce 2021 čtvrtou nejdůležitější zemí původu uhlí v Německu Kolumbie, která se na celkovém dovozu černého uhlí podílela 5,7 procenta. Celkem odtud pocházelo dobrých 2,3 milionu tun černého uhlí. A právě z jihoamerické země by Němci dováželi mnohem víc.
Proto kancléř Olaf Scholz nedávno telefonicky hovořil s kolumbijským prezidentem Ivánem Duquem. Podle prohlášení prezidentského úřadu jihoamerické země Kolumbie zkoumá možnost zvýšení vývozu uhlí do Německa, aby posílila svou energetickou bezpečnost, uvedl server n-tv.de.
Němcům selhává zelená transformace. Táhnou dolů i Česko
Dovoz z této jihoamerické země již od začátku roku prudce vzrostl. V prvních třech měsících dosáhl dovoz z Kolumbie podle údajů Svazu dovozců uhlí 1,1 milionu tun. „Ve srovnání s předchozím rokem je to nárůst o 62 procent,“ uvedl mluvčí.
Zvýšení objemu dovozu však staví německou vládu před morální dilema. Jde o podmínky těžby v největším povrchovém uhelném dole v latinském Americe El Cerrejón. Důl patřící švýcarské společnosti Glencore loni vytěžil 23,4 milionu tun uhlí. Celé množství se vyváží – v budoucnu možná stále více do Německa.
Domorodé obyvatelstvo a aktivisté v departementu La Guajira si opakovaně stěžují na porušování lidských práv a ekologických norem v okolí El Cerrejónu. „Rozhodnutí německé vlády bude mít bezpochyby negativní důsledky pro práva domorodých a rolnických komunit v La Guajíře,“ říká koordinátorka organizace nevládní organizace Cinep, Jenny Paola Ortizová.
Vzhledem k porušování lidských práv v okolí dolu hovoří Ortizová o „krvavém uhlí“. Cerrejón tato obvinění odmítá. Na dotaz se společnost odvolává na svá opatření týkající se mimo jiné hospodaření s vodou a ovzduším a dodržování lidských práv.