Doba čtení:2 m, 28 s
Úvahy o speciálním zdanění energetických firem a bank lze přirovnat bez nadsázky ke znárodnění zisků. Stát riskuje snížení ratingu a arbitráž, které by mohly vyjít na desítky miliard korun, varuje v komentáři server Seznam Zprávy právník Tomáš Hulva.
Ekonomické, právní a mezinárodní dopady speciální daně, o níž se mluví jako o windfall tax, sektorové, mimořádné či válečné dani, dani z mimořádných zisků nebo jakkoli jinak, mohou být dle Hulvy pro Česko nedozírné. Dlouhodobé škody způsobené případnou daní nepochybně překročí jakékoli dočasné přínosy pro státní rozpočet.
„V případě energetických firem je pravdou, že mohlo dojít k naplnění předpokladu neočekávaného zisku. Očištěný zisk společnosti ČEZ za léta 2017 až 2021 dosáhl průměrně 19,6 mld. Kč. Letošní očištěný zisk se očekává minimálně na úrovni 51,3 mld. Kč. Jak se ziskem naložit? Vláda má k dispozici dva přístupy. První bez legislativního zásahu státu podle stávajících pravidel, kdy ČEZ vyplatí dividendu ve výplatním poměru 100 procent, což bude pro stát vlastnící 69,8 procenta akcií znamenat příjem do státní pokladny na dividendě 35,8 mld. Kč. K tomu stát získá srážkovou daň ostatních akcionářů ve výši 2,3 mld. Kč, celkem tedy 38,1 mld. Kč. Anebo může stát jít zcela nestandardní cestou „nové speciální daně“. Tou získá 15,85 mld. Kč, na dividendě pak po snížení zisku o speciální daň a při stávajícím nastavení výplatního poměru 80 procent získá 19,8 mld. Kč. Na srážkové dani od ostatních akcionářů pak dostane 1,3 mld. Kč, celkově tedy 36,95 mld. Kč. Dílčí závěr: Stát vhodným použitím dividendové politiky získá do státního rozpočtu z ČEZ o 1,15 mld. Kč více než v případě ponechání stávajícího výplatního poměru a zavedení speciální daně,“ vypočítal Hulva s tím, že celkový ekonomický dopad speciální daně je tak pro státní rozpočet minimální a plyne pouze z případného zdanění ostatních energetických firem, což budou nižší jednotky miliard Kč, což nemůže nikterak nahradit rizika plynoucí z případné aplikace speciální daně.
Zeman: Jednou z příčin krize je zelený fanatismus
„Speciální daň dle mého názoru porušuje mezinárodní úmluvy o podpoře a ochraně investic. Nota bene, pokud by daň dosahovala výše 40 až 60 procent z „nadměrného zisku“. K tomu je zbývající zisk dále dotčen daní z příjmů právnických osob ve výši 19 procent a srážkovou daní z dividend 15 procent. Ta je v případě zahraničních subjektů dokonce 35 procent,“ upozornil právník, podle nějž je jakákoli sektorová či jiná obdobná daň směřující na konkrétní sektor svojí povahou diskriminační.
„Nejsme v nouzovém stavu. Nejsme ve válečném stavu. Tato proporcionalita musí být vyvážená. Pokud stát prakticky zdaněním dosáhne znárodnění zisku či jeho definované části, takový přístup je zjevně v rozporu se základními ústavním pořádkem garantovanými právy a svobodami. Nota bene za situace, kdy je daň zcela zbytečnou, neboť jejího účelu lze docílit jinak,“ uvedl Hulva.