Doba čtení:2 m, 52 s
Vláda ČR se tento týden chystá schválit balík dokumentů, jež mají nasměrovat republiku k dekarbonizačnímu cíli. Přitom nejnovější zprávy z vůdčí země zelené tranzice Německa dokazují, že jejich zelená revoluce narazila do zdi reality, napsal na serveru Seznam Médium mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.
„Nejnovější zprávy z Německa dokládají, že pokus o zelenou revoluční tranzici ztroskotal jako obvykle – na penězích a neochotě voličů se na horentních nákladech podílet snížením své životní úrovně. Deficitní německý státní rozpočet vystavil stopku 24 let trvající podpoře výroby elektřiny ze solárních a větrných zdrojů v podobě garantovaných výkupních cen na 20 let. Spolková vláda 5. července oznámila, že od ledna 2025 se podpora omezí na instalační dotace. Další klíčovou informací z první poloviny července je, že v důsledku nezájmu německého průmyslu budovat nové velké paroplynové elektrárny, a to současně s technologií umožňující jejich rychlý transfer na spalování zeleného vodíku, německá vláda se rozhodla ponechat zákonný termín odstavení uhlí na rok 2038, přičemž o případném rychlejším konci uhlí má rozhodnout trh a tlak ceny emisních povolenek,“ upozornil Smutný na aktuální dění u našeho západního souseda.
Česko bude možná už za rok závislé na dovozu elektřiny
Odborník upozorňuje, že Česko se vydává na velmi podobnou cestu, ze které jsou nyní Němci nuceni couvat.
„Jestliže ještě v roce 2022 se mohla česká elektroenergetika spoléhat na stabilní celkový výkon uhelných elektráren 9,4 GW, má z nich zbýt do roku 2030 jen naprosté minimum – úvahy kolísají mezi 3 GW až pouhými 500 MW (v tzv. nekritičtějším scénáři). Jaderná energetika zůstane na svých stabilních 4,2 GW, elektrárny na zemní plyn mají zvýšit svůj výkon asi o třetinu. To, co Česko má posunout do světlých zelených zítřků je zpětinásobení výkonu solárních elektráren na 10 GW a větrných zdrojů na 1,5 GW. Ovšem šéfreportérka téhož Seznamu Zprávy Zuzana Kubátová publikovala v téže době jako kolega Nádoba jiný článek, v němž na faktech konstatuje, že plány na instalaci takových kapacit občasných zdrojů energie (OZE) jsou v Česku nereálné,“ varuje Smutný, podle nějž navíc, i kdyby taková kapacita vznikla, postavit elektroenergetiku Česka dominantně na OZE je nesmysl.
Smutný totiž upozornil, že v prosinci 2023 se dle statistiky Energetického regulačního úřadu na netto výrobě a spotřebě elektřiny v ČR tehdejší instalovaný výkon 2,15 GW solárních elektráren podílel zanedbatelnými 0,53 procenta, větrné zdroje o jmenovitém výkonu 340 MW jedním procentem, zatímco uhelné elektrárny kryly bezmála 47 % čisté spotřeby, jaderné 45 %.
Dovoz elektřiny do Německa prudce vzrostl
Odborník nešetří kritickými slovy na adresu provozovatele české přenosové soustavy, kterým je společnost ČEPS.
„Jestliže ČEPS ještě loni i v rocích před tím tvrdil, že hranice energetické bezpečnosti Česka je při maximálně 10% závislosti na dovozu elektřiny, nyní je toto číslo v zájmu splnění ideologie dekarbonizace najednou zapomenuto a do země mají být s výpadkem stabilních zdrojů importovány až desítky TWh ročně. Odkud a za kolik, když v zimě bude příkladně i německá energetika deficitní? Loňská netto spotřeba elektřiny v ČR v důsledku energetické a ekonomické krize klesla s 57 TWh na úroveň před 14 lety. A to má spotřeba elektřiny podle prognóz ČEPS postupně do roku 2040 růst až na dvojnásobek dneška,“ upozornil Smutný s tím, že zkušenosti z Německa jasně ukazují, že jakkoli můžou zelené plány vypadat na papíře skvěle, realita je neúprosná.