Doba čtení:2 m, 38 s
Skupina SUAS, pod jejíž křídla patří Sokolovská uhelná, se připravuje už řadu let na uhelný útlum. Zatím však není možné od spalování uhlí úplně ustoupit, firma ze svých výroben dodává teplo a teplou vodu do více než 50 tisíců domácností. Výroba energií z uhlí však začíná být ztrátová. Firma řeší, co s tím.
„Z pohybů cen už nyní vidíme, že rok 2025 bude na úrovni přijatelné ztráty, jde o stamiliony korun. Ale to nelze dělat dlouhodobě. Pro rok 2026 je už výhled katastrofický, ztráty by šly do miliard,“ uvedl pro Ekonom předseda dozorčí rady skupiny SUAS a Sokolovská uhelná Pavel Tomek.
Firma proto po zavedení přechodné provozní podpory, která by v následujících pěti letech – než se podaří přejít na jiné zdroje – ztráty vzniklé vynucenou výrobou silové elektřiny pokryla: „Teplo dodat musíme. Nemůžeme to zavřít, přeřezat roury a pak teprve začít stavět nové zdroje,“ upozornil Tomek.
Plyn je stále moc drahý
V elektrárně Vřesová má Sokolovská uhelná dva paroplynové bloky, také schopné dodávat teplo. Kvůli vysokým cenám plynu a drahým emisním povolenkám, byť jich není potřeba tolik jako pro uhlí, nejsou od začátku roku 2022 v provozu. „S obcemi jsme se dohodli, že budeme provozovat vždy ten zdroj, který bude pro konečného spotřebitele ekonomicky nejvýhodnější. Kdybychom nyní měli vyrábět teplo v paroplynových blocích místo z uhlí, museli bychom ho zdražit na více než dvojnásobek,“ vysvětlil Tomek.
S podobnými problémy se potýkají i další výrobci elektřiny z uhlí, jako ČEZ či Sev.en. ČEZ oficiálně předpokládá jako nejzazší termín úplného ukončení spalování uhlí ve svých zdrojích rok 2033. „Nicméně pravidelně vyhodnocujeme ekonomickou efektivitu jednotlivých zdrojů a jsme připravení odchod od uhlí urychlit. Současný tržní výhled indikuje ukončení provozu většiny uhelných zdrojů spíše v období do roku 2030,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Pavel Tykač, majitel skupiny Sev.en, která provozuje uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady a k tomu dvě teplárny, před časem prohlásil, že oba jmenované zdroje kvůli ztrátovému provozu zavře už napřesrok na jaře. Mluvčí skupiny Gabriela Sáričková Benešová nyní říká, že výhled na jaro příštího roku sice ukazuje dočasné zlepšení situace, dlouhodobě však problém přetrvává. „Může se stát, že dojdeme do bodu, kdy jako řádný hospodář budeme muset z ekonomických důvodů naše provozy uzavřít dříve, než je plánováno ve strategických dokumentech státu,“ říká.
Stát se bude snažit zbrklému a nekontrolovatelnému odchodu od výroby z uhlí zabránit, příslušná legislativa je nyní ve sněmovně. Výrobci by podle pozměňovacího návrhu k lex OZE III museli ukončení produkce ohlásit nejméně 14 měsíců předem. A provozovatel přenosové soustavy ČEPS a Energetický regulační úřad by pak určili konkrétní podmínky případného ukončení výroby pro každý zdroj. Kdyby vyhodnotili, že by to ohrozilo bezpečný provoz soustavy, mohli by doporučit pokračování provozu. Za to by patrně musel výrobcům, kteří by dodávali v „nouzovém“ stavu, nějak platit. O podobě podpory se zatím vedou diskuse. Jde i o to, zda by tento mechanismus musela posvětit Evropská komise a jak by se k tomu postavila.