Bude Polsko šancí pro české horníky?

Hlavní výnosy společnosti New World Resources (NWR) pramenily a pramení z výnosu jejího nejdůležitějšího aktiva – Ostravsko-karvinských dolů (OKD). Zásoby uhlí NWR, které mnohou být předmětem těžby v budoucích létech, však již neleží v ostravsko-karvinském revíru, ale hlavně v Polsku.  Vyplývá to z analýzy, kterou pro server iUHLI.cz zpracoval analytik Petr Hlinomaz.

Jestliže se z různých důvodů řeší útlum těžby a snižování počtu zaměstnanců v českých dolech OKD, neměla by zaznít také otázka, zda by hypotetická varianta zahájení těžby NWR v Polsku nemohla být i příležitostí pro české horníky? Odpověď je nelehká. Pokud by náhodou Polsko mohlo přinést nějakou pracovní příležitost i pro Čechy, bude to asi až za dlouhou dobu. Ale stálo by za to, o tom mluvit.

Klesá těžba OKD, klesá počet horníků

Roční těžba uhlí v těžební společnosti OKD rok od roku klesá. Důvodem je pokles tržních cen uhlí v posledních létech, které za určitých ekonomických a přírodních podmínek činí těžbu nerentabilní. A protože klesá těžba a protože je třeba dále a dále snižovat firemní náklady včetně osobních, redukuje se i počet zaměstnanců. Od konce roku 2007 do dnešních dnů došlo za skupinu NWR k poklesu zaměstnanců zhruba o 35 procent. Ke konci roku 2014 by jich mělo být kolem 11.500.

Řeč je o vlastních zaměstnancích NWR (modrá křivka ve sloupcovém grafu). Drtivou většinu těchto zaměstnanců tvoří profese přímo spojené s těžbou a zpracováním uhlí v OKD. Kromě postupného omezování zaměstnanosti vstoupily během posledních let do hry takové události, jako bylo uzavření dolu Jan Šverma ke konci roku 2010 nebo prodej koksáren OKK na přelomu let 2013 a 2014. Mluvčí OKD Marek Síbrt upřesnil, že na konci roku 2010 nebyl uzavřen důl Jan Šverma, ale koksovna Jan Šverma v Ostravě – Mariánských Horách. Ta byla součástí společnosti OKK Koksovny.

Ohlášené snížení počtu pracovníků během roku 2015 by mělo souviset zejména s omezováním ztrátové těžby na dole Paskov. Počet zaměstnanců zde byl srovnatelný s ostatními doly OKD, objemy těžby ale nižší. Vyšším nákladům na jednu vytěženou tunu, mimo jiné i vlivem méně příznivých přírodních podmínek, pak za současných cen uhlí na trhu nestačí peníze z prodeje tohoto uhlí i přes jeho lepší kvalitu.

„Vzhledem k dohodě mezi státem a OKD/NWR ohledně budoucnosti Dolu Paskov, která předpokládá pokračování těžby minimálně do konce 2017, nebude docházet k výraznému poklesu počtu kmenových zaměstnanců v tomto provozu,“ uvedl Síbrt.

Síbrt serveru iUHLI.cz v reakci dále sdělil, že za klesajícím objemem těžby stojí také postupné vyčerpávání některým ložisek v ostravsko-karvinském revíru. Pro možnost rozšiřování těžby je navíc nutné dosáhnout tzv. společenského konsensu. Jen ten umožní těžařům rozšiřovat těžbu do nových lokalit a zpřístupňovat nové zásoby. To platí například pro záměr společnosti OKD rozšířit těžbu lokality ČSA do nových oblastí a prodloužit tím životnost dolu do roku 2023. Právě snaha nalézt společenský konsensus byla v tomto případě kromě finančních parametrů jednou z příčin, proč dokumentace EIA odeslaná na ministerstvo životního prostředí loni  v srpnu, počítá s výrazně menší těžbou, než byl původní záměr z března 2013.

Poláci v OKD

I přes snižování počtu vlastních zaměstnanců si OKD již několik let najímá externí pracovní sílu. Jde především o pracovníky ze sousedního Polska. Podle informací z roku 2013 by měli tvořit zhruba 85procent externistů, dalších 13 procent jsou Slováci.

Důvody jsou podle společnosti údajně dvojí. Za prvé jsou Poláci levní, za druhé jsou odborně schopní a zkušení. Pokud k tomu přičteme, že většinou pocházejí z blízkého pohraničí, pak to Češi nemusí mít v případě „konkurenčního střetnutí“ na polském pracovním trhu jednoduché zejména, pokud by se mělo jednat o lokalitu o něco vzdálenější od našich hranic.

Kde se vlastně vzala úvaha o pracovních příležitostech v Polsku? Odpověď dává pohled na zásoby uhlí, které má NWR k dispozici.

Kolik uhlí je v podzemí

Dostupné zásoby uhlí společnosti NWR jsou nyní právě především v Polsku. Metodika JORC, která slouží k posuzování ekonomicky vytěžitelných zásob uhlí, zohledňuje všechny možné faktory, např. přírodní podmínky těžby, kvalitu uhlí, situaci na trhu s uhlím atd., podle kterých pak kalkuluje, jaké uhlí a v jakém teoretickém objemu se vyplatí v budoucnu těžit.

Opakovaná prověrka zásob uhlí touto metodikou vedla v roce 2013 k výraznému snížení ekonomicky vytěžitelných zásob uhlí OKD. Šlo o důsledek delšího a výrazného poklesu cen uhlí na trhu, a tím i realizačních cen produkce OKD. Naopak tatáž metodika nedávno potvrdila objem vytěžitelného uhlí v lokalitě Debiensko ve výši 186 milionů tun uhlí.

Neví se však, zda se v Polsku bude těžit. Debiensko v současné době uhlí neprodukuje. Jeho zprovoznění vyžaduje velké finanční investice, které zadlužené společnosti NWR chybí. Za současných nízkých cen uhlí nemusí být pak jednoduché najít nějakého dalšího investora, který by do této těžby vstoupil. Proto otevření Debienska není s velkou pravděpodobností na pořadu dne.

Pokud bychom se chtěli podívat na zásoby uhlí v jednotlivých dolech OKD, pak ke konci roku 2013 byly následující:

Síbrt uvedl. že nezávislý audit firmy JT Boyd přehodnotil ke konci roku 2013 především v důsledku nízkých cen na trhu s černým uhlím objem ekonomicky vytěžitelných zásob o dvě třetiny na 64 miliónů tun. Tento pokles v zásadě souvisí se snížením dlouhodobé ceny, kterou společnost ohodnocuje své koksovatelné a energetické uhlí. Tento objem nezahrnuje zásoby Závodu Důl Paskov, ani část zásob z projektu k rozšíření těžby Dolu Karviná, lokality ČSA, dodal mluvčí.

Frenštátská varianta

Největší objem hypotetických zásob černého uhlí leží u Frenštátu pod Radhoštěm. Objem je na poměry NWR neuvěřitelných 1,6 miliardy tun uhlí, žádné desítky milionů tun. Nelze však zatím hovořit o jejich reálné vytěžitelnosti a nelze je vůbec vykazovat v rámci oficiálního seznamu dostupných zásob společnosti. Chybí totiž mnoho informací a testů k tomu, aby je mohla uznat zmíněná metodika JORC jako reálné.

Jedním z důvodů je skutečnost, že lokalita se nachází v beskydském regionu a samosprávy obcí těžbu odmítají. Budoucnost frenštátského uhlí je také oslabena faktem, že se jedná především o energetické, tedy méně kvalitní černé uhlí. Otevření dolu by jistě přineslo mnoho pracovních příležitostí, nicméně za cenu velké zátěže životního prostředí. Společnost OKD (či NWR) důl udržuje jen v tzv. konzervačním režimu. „Údaj 1,6 miliardy tun jsou celkové odhadované zásoby v lokalitě dle několik desítek let starých a neúplných průzkumů, nejde o vytěžitelné, případně ekonomicky vytěžitelné zásoby,“ dodal Síbrt.