Doba čtení:2 m, 19 s
Na začátku byl poněkud divoký plán ministra financí Andreje Babiše (ANO). Ten ohlásil, že by se měly poplatky z těžby zvednout na desetinásobek a zřejmě pro jistotu si vypočítaný fiktivní příjem státu rovnou napsal do návrhu státního rozpočtu. Poté, co se zvedla vlna silné kritiky jak velmi nestandardního účetního kroku, tak samotného záměru, který by výrazně zhoršil situaci těžebních firem a s nejvyšší pravděpodobností vedl k propouštění, začalo vyjednávání o kompromisu. Padaly argumenty ze strany těžařů, obcí i ministerstev, někdy věcné, jindy hysterické.
Nyní se nacházíme zhruba uprostřed příběhu. Novelu horního zákona, který upravuje podmínky těžby nerostů a rozdělení finančních prostředků, které za právo těžby budou muset těžební společnosti platit, schválila vláda. Jde o zákon, který se sice nevyhřívá na výsluní mediálního zájmu, nicméně je důležitý jak pro stát, tak pro obce z regionu těžby, a samozřejmě i pro těžební společnosti, které vědí, že se jim poplatek z těžby zvýší, i když nakonec v průměru pouze dvojnásobně.
Jenže schválení návrhu vládou je v legislativním procesu pouze prvním důležitým milníkem. Nyní přijde na řadu Poslanecká sněmovna, Senát a na závěr i podpis prezidenta republiky. Může se tak stát ještě spousta věcí. A nebylo by od věci, kdyby se staly. Schválený návrh zákona totiž rozhodně nevyvolal bouřlivé nadšení. Koho tedy v tuto chvíli, kdy bitva ještě není dobojována, můžeme zařadit na stranu vítězící a koho mezi prohrávající?
Prakticky jediným dosavadním vítězem je Andrej Babiš. Ukazuje se, že úspěšně uplatnil taktiku smlouvání, kterou známe z arabských tržnic. První nabídku zkrátka úmyslně přestřelil, aby měl kam ustupovat. Nakonec dosáhl zvýšení příjmů do státního rozpočtu, otočení poměru, kolik peněz jde státu a kolik obcím. O Babišově síle ale svědčí především to, že odmítl poskytnout i 200 milionů korun na sociální fond pro horníky a ČSSD zákon přesto podpořila.
Mezi poražené patří v první řadě obce, na jejichž území se těží. Těm se významně sníží podíl z poplatků od těžařů, většinu peněz nově schlamstne nenasytný státní rozpočet. Vláda sice slibuje, že obce budou dostávat i nadále stejné částky, ovšem tato rovnice není takto jednoduchá. Těžební firmy totiž do regionu již roky posílají milionové dotace nad rámec povinných odvodů. Nyní logicky hrozí, že se tato podpora zmenší či vymizí zcela.
Prohrávají, i když nakonec ne tak drtivě, jak chtěl Babiš, samozřejmě i těžební společnosti a tisíce jejich zaměstnanců. Těm všem vláda svým rozhodnutím zhorší podmínky k podnikání resp. práci. Zajímavé to je například v souvislosti s tím, že v sousedním Německu se u stávajících lomů neplatí z těžby poplatky žádné. To z pohledu konkurenceschopnosti tuzemských těžařů není dobrá zpráva.
Jak bylo však řečeno, příběh horního zákona ještě neskončil. I když, vzhledem k humbuku, s jakým začíná jiná historie, která se jmenuje výstavba nových jaderných bloků, je dost možné, že už se ten uhelný stranou zájmu médií tak nějak dohraje.