Doba čtení:1 m, 27 s
Čína v loňském roce spustila nové uhelné elektrárny o instalovaném výkonu přibližně 48 GW. Co se týče nově zahájené výstavby v loňském roce, je Čína dokonce na dvacetinásobku oproti zbytku světa, uvedla zpráva Global Energy Monitor.
Pro Čínu představuje uhlí stále mimořádně důležitý zdroj energie, i proto dostává náležitou vládní podporu. V konkrétních číslech uhlí náležela více než poloviční zásluha na dodávkách veškeré elektřiny v loňském roce. Důvodů, proč je tomu tak, je vícero, nicméně hlavní fakt zůstává jasný: Číně se produkce energie z uhlí vyplatí. Druhým poháněcím mechanismem je skutečnost, že Čína patří mezi státy s největšími zásobami uhlí na světě, což nelze tvrdit o zásobách méně emisně náročnějších komodit, jako například o zásobách zemního plynu. Pro čínskou energetickou bezpečnost je tak uhlí stále nesmírně důležité, napsal server oenergetice.cz.
EU začala vyšetřovat čínské dodavatele turbín pro větrníky
Celosvětová spotřeba uhlí v roce 2023 dosáhla rekordní úrovně a poprvé překročila 8,5 miliardy tun, a to díky silné poptávce v rozvíjejících se a rozvojových zemích, jako je Indie a Čína, uvedla v nedávné zprávě IEA. Neexistují žádné známky zpomalení, podle IEA se předpokládá, že spotřeba uhlí v Indii a jihovýchodní Asii „výrazně poroste“.
Podle prognóz Mezinárodní agentury pro energii, která sleduje energetiku, se podíl Číny na celosvětové spotřebě elektřiny, která se ze 60 procent vyrábí z uhlí, do roku 2025 vyšplhá na jednu třetinu, zatímco v roce 2015 to byla čtvrtina, napsal server msn.com.
Čína proto mobilizuje i další zdroje elektřiny. Staví i spoustu obnovitelných zdrojů a rovněž nové jaderné elektrárny. V loňském roce byla zahájena výstavba šesti jaderných reaktorů, z toho pěti v Číně.