Doba čtení:1 m, 59 s
Záplavy v Dubaji buď způsobilo „očkování mraků“, nebo klimatická změna. Pro vliv očkování prý chybí důkazy, ale pro vliv klimatické změny nejspíš nejsou potřeba…
Lijáky a záplavy začaly v Dubaji v úterý 16.4 dubna. Očkování mraků proběhlo v neděli a v pondělí, jak píše portál Novinky (zde). Očkování mraků spočívá v rozprašování jodidu stříbrného, který funguje jako jádra pro vznik vodních kapek a posléze deště. Emirát se mu věnuje od začátku tisíciletí. Potud se zdá vše jasné. Očkování bylo tentokrát možná silnější než jindy, nebo už si v oblasti vyrobili mraků víc, než chtěli. Nebo…
Nebo, jako za vším i za těmito záplavami může být klimatická změna! Je jasné, že šiřitelé klimatické církve katastrofické si nemůžou takovou příležitost nechat ujít. Z článku na odkazu je sice zřejmé, že prokázat, zda za dubajské lijáky může změna klimatu, bude trvat několik měsíců, ale citovaní vědátoři už stejně mluví o důsledcích klimatické změny, pokud nepřestaneme používat fosilní paliva. O tom, že by za to změna klimatu nemohla, se jaksi neuvažuje. A očkování mraků se tak nějak přesunulo do pozadí. Nejspíš proto, že záplavy jako jejich důsledek se jeví příliš logickým vyústěním, které by narušilo možnost, aby za záplavy mohla klimazměna. Takže její vliv se zkoumat bude. Vliv očkování se zkoumat nebude. Výsledek je jasný. (A podle pátečního článku iDnes, už mají experti opravdu jasno, že je na vině změna klimatu. Zkoumání netřeba. zde)
Zelení chtějí hasit požár, který pět let živili
Jenže vliv očkování mraků by se zkoumat měl a to velmi zevrubně. Používají jej totiž nejen šejkové v Dubaji, ale i Rusko nebo Čína. A nebylo by překvapivé, kdyby s ním ve skutečnosti experimentovalo daleko víc států (např. zde). Mohlo by to mít dopad nejen na lokální počasí, ale i na klima? Jaký a jak velký? Tohle by stálo za podrobné zkoumání. Protože v OSN, v USA a samozřejmě v Bruselu se uvažuje nad tím, že by se do stratosféry vypouštěly oxidu síry nebo hliníku. To by mělo odrážet sluneční záření a ochlazovat planetu (zde). Ve Státech již také otestovali rozprašování slané vody, jež by mělo působit obdobně (zde).
Jestli chceme nějakému jevu skutečně porozumět, musíme si teorie ověřit v praxi. Což v případě vědeckého zkoumání znamená opakovaný experiment se stejným výsledkem. Ne údajný „vědecký konsenzus“, jak se tomu děje v případě „klimatické změny“. Protože ten umožňuje tuto změnu vidět za jakýmkoli jevem. K naší škodě.