Doba čtení:2 m, 57 s
Česko zažívá druhou vlnu solárního boomu. Znovu masivně podporuje výstavbu solárních zdrojů miliardami korun, ovšem opět neefektivně. Čechům elektřinu nezlevní, naopak ji bude zdražovat, napsala v analýze Zuzana Kubátová na serveru Seznam Zprávy.
Podle čerstvé zprávy ERÚ dosáhl instalovaný výkon fotovoltaik v Česku k letošní půli roku 3,6 GW. Současný boom má ale jinou podobu než ten před 14 lety. Tehdy investoři budovali velké solární parky, zatímco pro dnešek je typická výstavba malých fotovoltaik na rodinných domech, napsala Kubátová.
Miliardy se sypou
Novodobý boom ale stejně jako ten minulý táhnou dotace. Největší balík stát nabízí právě na malé instalace domácnostem přes Státní fond životního prostředí. Od roku 2021 vydal přes 34 miliard korun. Ministerstvo průmyslu z Národního plánu obnovy zatím poslalo na 1970 projektů necelých 1,7 miliardy, na dalších 4,5 tisíce projektů je schválen dotační balík převyšující šest miliard. Další dotační studnicí je Modernizační fond, plněný z výnosů z emisních povolenek. Ten nabízí v nedávno uzavřených či běžících výzvách na výstavbu firemních a komunálních fotovoltaik zatím 13 miliard.
Německo hlásí zvláštní solární čísla
Elektřina za zápornou cenu. Spotřebitelé ale platí víc
Když svítí slunce, vyrábějí solární elektrárny tolik elektřiny, že spotové ceny padají k nule nebo až do záporu. Hodin, během nichž elektrárna za dodávku do sítě platí, místo aby inkasovala, rychle přibývá. Nové soláry v této situaci nemají šanci na prodeji elektřiny vydělávat, pokud nemají s odběratelem sjednaný kontrakt s výhodnou pevnou cenou. Nízké ceny elektřiny ale zhoršují i ekonomiku všech ostatních zdrojů a brzdí výstavbu nových elektráren, které Česko nutně potřebuje.
Rozplývá se iluze, že nárůst solárů přináší levnou energii. V momentě, kdy slunce zajde, za soláry tak jako tak musí zaskočit náhradní zdroje. Ty se musí uživit na stále se zmenšujícím prostoru, a tak je jejich produkt čím dál dražší.
Průběh obchodování vysvětluje Jiří Matoušek z Cetropolu: „Na denním trhu je elektřina výrazně dražší od osmi večer, od devíti hodin je cena za megawatthodinu běžně nad 200 eury, někdy až 240 eur. Domácí baterie jsou v tu dobu už prázdné, ale rodiny vaří večeře, ohřívají vodu a spotřeba stoupá.“
Problém podobně popisuje i Radek Jirků, analytik energetické skupiny Sev.en Energy a jednatel pěti firem holdingu, jež připravují na Mostecku stavbu fotovoltaických parků o celkovém výkonu asi 80 MW: „Na roční bázi bude elektřina levnější na trzích s velkou penetrací obnovitelných zdrojů, ale spíše větrných než solárních elektráren. Samotné soláry cenu elektřiny v dlouhodobých kontraktech zásadně nesnižují. Zato dělají nepořádek v denních trzích a zvyšují nároky na služby výkonové rovnováhy.“
Obyvatelé Mirovic odmítají obří solární elektrárnu
„Fotovoltaiky zároveň neumí poskytovat takzvanou jalovou elektřinu, která je důležitá pro stabilní provoz přenosové soustavy. Takže musíte udržovat roztočené velké generátory, jejichž náklady platí přenosová soustava a následně pak my všichni,“ vysvětluje.
Ani podle Michala Macenauera, strategického šéfa poradenské firmy EGÚ Brno, rostoucí počet solárů v Česku ceny elektřiny nesrazí: „Nikoliv, navýší je. Navýší je však především provozovatelům fotovoltaik,“ říká.
Česká vláda počítá s další masivní výstavbou solárních elektráren. Podle návrhů Státní energetické koncepce a Národního klimaticko-energetického plánu by jejich kapacita měla do roku 2030 dosáhnout osmi GW, zároveň se počítá s posilováním přenosových sítí, což k nám umožní dovážet ve větší míře solární přebytky z Německa. Nízké ceny elektřiny v dobách příznivých pro soláry, budou dál zužovat prostor pro ostatní zdroje včetně jaderných bloků. Znevýhodňuje to investice do stabilních, ideálně dobře řiditelných elektráren, bez nichž se neobejdeme.