Doba čtení:3 m, 3 s
Investoři a ochránci životního prostředí jsou stále více znepokojeni hlubinnou těžbou, protože průmysl čeká na nařízení Mezinárodního úřadu pro mořské dno. Tři z největších britských bank, NatWest, Lloyds a Standard Chartered, se podle analýzy Blue Marine Foundation a Deep Sea Mining Campaign zavázaly, že nebudou investovat do hlubinné těžby.
Tyto významné banky, které dohromady vlastní aktiva v hodnotě 2,3 bilionu liber (2,9 bilionu USD), což představuje třetinu celkového objemu aktiv ve Spojeném království, znepřístupnily svůj kapitál těžařům hlubinných dolů a znemožnily jim tak přístup na britské kapitálové trhy.
Britská vláda čelí rostoucímu tlaku na zákaz této praxe, stejně jako velké společnosti opouštějí plány na těžbu drahých kovů a minerálů na mořském dně. K bankám se připojily velké technologické společnosti, jako jsou Google a Samsung, a automobilky včetně BMW, Renaultu a Volkswagenu, které vyloučily získávání materiálů z mořského dna.
Výstavba britské jaderky se dál protahuje i prodražuje
Jonny Hughes, politický manažer nadace Blue Marine Foundation, řekl: „Vzhledem k rostoucímu zájmu odpovědných věřitelů a podniků, které odmítají hlubinnou těžbu, je načase, aby vláda Spojeného království prokázala globální vůdčí roli a podpořila moratorium na tuto praxi dříve, než bude pozdě. Spojené království zaostává za ostatními zeměmi, včetně Francie, Německa a Nového Zélandu, které všechny vyzvaly k moratoriu nebo zákazu. Veřejná podpora Spojeného království pro moratorium by mohla mít velký vliv na jeho zavedení.“
Proč je hlubinná těžba tak kontroverzní?
Legislativní zákaz hlubinné těžby ve francouzských vodách přijal francouzský parlament v lednu 2023, ale Francie není sama. Proti novému odvětví se staví i další země jako Chile, Kostarika, Ekvádor, Německo, Nový Zéland a Španělsko, které požadují „preventivní pauzu“, aby zákonodárci mohli dokončit předpisy o hlubinné těžbě.
Nicméně zatímco mnozí se staví proti této praxi, Norsko začátkem tohoto měsíce oznámilo plány na otevření svých moří hlubinným těžařům s cílem stát se první zemí, která bude ze svého mořského dna těžit kovy pro baterie, a plánuje zpřístupnit těžbě oblast oceánského dna o velikosti téměř Německa. Tento krok byl nicméně kritizován, a to i norskou agenturou pro životní prostředí.
Hlubokomořská těžba je stále zdrojem diskusí po celém světě.
Británie: Do aukce na větrné elektrárny se nikdo nepřihlásil
Možné ekologické dopady komercializace hlubinné těžby a nejistota ohledně výnosů přiměly mnoho potenciálních investorů a zákazníků k tomu, aby se proti ní postavili.
Andy Whitmore, finanční advokační pracovník kampaně Deep Sea Mining Campaign, která zastupuje nevládní organizace a občany z tichomořských ostrovů, Austrálie a Kanady, řekl: „Existuje rozsáhlý seznam důvodů, proč by se finanční instituce měly mít na pozoru před půjčováním, upisováním nebo investováním do hlubinné těžby – od reputačních a provozních rizik až po nejistotu v oblasti regulace v mezinárodních vodách. „Za poslední tři roky jsme byli svědky toho, že stále více věřitelů dospělo k závěru, že rizika jsou příliš velká na to, aby investovali do tohoto nového, experimentálního odvětví.“
Vzhledem ke stavu tohoto odvětví a nedostatku výzkumu je obtížné poskytnout přesné odhady hodnoty vytěžitelných nerostů. Vědci však odhadují, že na dně zemských oceánů se nachází zlato v hodnotě až 150 bilionů USD (117 bilionů Kč).
Zastánci hlubinné těžby tvrdí, že by mohla pomoci v boji proti změně klimatu tím, že odlehčí kritickým suchozemským ekosystémům a uvolní cenné zdroje, jako je nikl, kobalt, měď a mangan. Ekologové nicméně namítají, že vystavení těchto odlehlých a relativně nedotčených oblastí přírody takto intenzivním průmyslovým procesům je škodlivé.