Doba čtení:2 m, 6 s
Gigantické investice do obnovitelných zdrojů energie přinesly Německu v posledních 20 letech mnohem menší redukci emisí skleníkových plynů, než jakou by zajistily jaderné elektrárny. Ty by to navíc zvládly výrazně levněji. Takový je výsledek studie norské univerzity.
Profesor Jan Emblemsvåg z Norges teknisk-naturvitenskapelige universitet v Ålesundu si ve studii publikované vědeckým časopisem International Journal of Sustainable Energy položil zajímavé otázky: Co kdyby se Německo nevydalo cestou energetiky založené na obnovitelných zdrojích? Co kdyby místo toho investovalo do jaderných elektráren? Jak by na tom bylo dnes s emisemi skleníkových plynů? A kolik peněz by utratilo ve srovnání se stávající energetickou politikou? V případě příklonu Německa k „jádru“ zvažuje Emblemsvåg dvě varianty. Tou první je ponechání stávajících elektráren v provozu. Druhá počítá i s investicemi do nových jaderných elektráren, napsal server idnes.cz.
Pro „jadernou alternativu“ v dnešním Německu žádná data z pochopitelných důvodů neexistují. Emblemsvåg proto vycházel z údajů o jaderné energetice jiných zemí, jako je Finsko, Spojené arabské emiráty, Francie, Švýcarsko, Spojené státy nebo Švédsko.
Německo chce energetiku opřít o kapacitní mechanismy
Emblemsvåg už v úvodu upozorňuje na hodnocení „Die Energiewende“ ze strany německého Spolkového kontrolního úřadu (Bundesrechnungshof), ve kterém se konstatuje: „Federální kontrolní úřad upozorňuje, že transformace energetiky v současné podobě (na základě Energiewende) představuje hrozbu pro německou ekonomiku a nadměrně finančně zatěžuje odběratele elektřiny ve firmách i domácnostech.“
Energiewende spolkla už bezmála 700 miliard eur (v přepočtu přes 17,5 bilionu korun). Z rychlosti výstavby jaderných elektráren jinde ve světě a na základě nezbytné kapacity pro výrobu elektrické energie v Německu, došel norský vědec k závěru, že by výstavba potřebných reaktorů trvala sedm a půl roku a stála by 384 miliard eur. To je o 332 miliard méně, než kolik se v Německu utratilo za Energiewende.
V další části své analýzy hledá Jan Emblemsvåg odpověď na otázku, jak se investice do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů promítly do objemu emisí skleníkových plynů. V roce 2002 vzniklo při výrobě energie v Německu 999 milionů tun skleníkových plynů. O dvě desetiletí později klesla roční produkce těchto plynů na 746 milionů tun. Došlo tedy ke snížení o 25 %. Díky jaderné energetice by se přitom podařilo stlačit emise na čtvrtinu.
Závěr je proto zdrcující. Za dramaticky nižších nákladů by Němci snížili emise výrazně víc, než jak se jim to povedlo se stávajícím modelem energetiky.