Doba čtení:2 m, 58 s
Česká skupina Solek staví svůj největší fotovoltaický park v Chile. Projekt Leyda bude mít výkon 95,2 megawattu (MW), tedy dvaapůlkrát větší než dosud největší česká fotovoltaická elektrárna v Ralsku. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely pro nás může být Chile inspirací. Jde přitom o nesmysl.
„S rychlým růstem obnovitelných zdrojů rostou nároky na energetickou síť, což je jednou z výzev provázející modernizaci energetiky. Chile tyto výzvy již řeší a může být pro nás v tomto směru inspirací. Vyřešilo už řadu překážek, které v rámci proměny naší energetiky Českou republiku teprve čekají,“ řekl ministr.
Jakkoli znějí Síkelova na první poslech logicky a rozumně, ve skutečnosti logiku postrádají. Proč? Protože ministr ať už nevědomky či zcela záměrně opomíjí kontext. Ten je přitom mimořádně důležitý.
Klíčovým parametrem je počet dní či hodin slunečního svitu. V Česku jde průměrně o 63 dní, neboli zhruba 1500 hodin ročně. To opravdu není moc. Z pohledu celého roku jde zhruba jen o jednu šestinu. Solární elektrárny samozřejmě vyrábějí i ve dnech, kdy je slunce za mraky, jejich účinnost ale klesá. V Chile je počet slunečných dní vyšší i v průměru, ale průměr v tomto ohledu nehraje významnou roli.
Vytvoří Jižní Amerika lithiový OPEC?
Pokud se podíváte na mapu Chile, tak totiž zjistíte, že významnou část země tvoří vysoké hory, ale přibližně 41 000 km², tedy více než polovinu rozlohy Česka, zabírá poušť Atacama, která je známá svou vysokou sluneční expozicí a nízkým množstvím srážek. Atacama je jedním z nejsušších a nejextrémnějších oblastí na planetě a je často označována za nejsušší místo na Zemi. Zde může být počet slunečných dní velmi vysoký, přičemž obloha zůstává obvykle jasná a bez mraků po většinu roku.
Celková rozloha Chile je přitom oproti naší zemi téměř desetinásobná, ovšem žije zde jen necelých 20 milionů obyvatel. Tudíž hustota zalidnění je výrazně nižší. V prázdných pouštních oblastech, kde je počet slunečných dní výrazně vyšší než u nás je pochopitelně rovněž výrazně vyšší smysluplnost fotovoltaiky, a to jak z hlediska prostoru, tak účinnosti.
Síkelova slova o inspiraci proto nejen postrádají logiku, ale měla by být navíc podrobena kritickému zkoumání. Připomeňme, co nedávno při návštěvě Česka uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys světoznámý vědec českého původu Václav Smil.
„Když začala Energiewende, volali mi z New York Times, abych komentoval první největší německou sluneční elektrárnu nedaleko Norimberka. V Německu bývá i v létě zataženo a prší. Když postavíte solární elektrárnu v Arizoně, pracuje 35 procent roku. Na Sicílii 32 procent. Ale v Německu má solární elektrárna průměrný kapacitní faktor 11 procent, plných 89 procent roku nepracuje. To je ten slavný Germany Engineering? Firma Siemens někdy v roce 2008 publikovala interní zprávu, která se později dostala na veřejnost. Vypočítali v ní, že kdyby se německá solární kapacita postavila v Itálii a propojila vysokonapěťovým vedením s Německem, hodně by se ušetřilo. Amerika staví solární elektrárny v Arizoně, v Kalifornii, v Mexiku. Evropa by je měla stavět v jižním Portugalsku, jižním Španělsku a v jižní Itálii. Ne u Berlína.“
A o tom to přesně je. Nepochybně má velký smysl stavět solární elektrárny v Chile. V Česku je ale nutné jejich smysluplnost, vzhledem k tomu jak obrovské dotace z veřejných zdrojů se na podporu OZE vyplácejí, velmi zvažovat a počítat. Jiné zdroje totiž můžou být energeticky i ekonomicky efektivnější. Ministr průmyslu a obchodu by si toho měl být dobře vědom.