Málokdo ví, že v Česku se těží nejkvalitnější hnědé uhlí celé Evropy. Jeho výhřevnost se pohybuje od 10,8 do 20 MJ/kg. Třeba německé hnědé uhlí má výhřevnost 7,811,3 MJ/kg, polské 7,410,3 MJ/kg a slovenské jen 911,5 MJ/kg. Mosteckému deníku to řekla ředitelka VÚHU v Mostě Marcela Šafářová. Dodala, že nejkvalitnější uhlí se nachází v lomu ČSA.
„Právě hnědé uhlí z lomu ČSA je z hlediska výhřevnosti to nejkvalitnější. Jeho výhřevnost dosahuje až 20 MJ/kg, v průměru 17,5 MJ/kg. A podobné parametry má podle průzkumu provedeného v minulosti i uhlí za limity. Hnědé uhlí z lomu ČSA je v tomto ohledu nenahraditelné, svou kvalitou předčí uhlí ze všech ostatních lomů a těžebních lokalit,“ uvedla Šafářová.
I přes některé ekologické aspekty využití uhlí není tato domácí surovina v horizontu let v plné míře podle ní nahraditelná, a to z bezpečnostního i ekonomického hlediska. „Snižování podílu uhlí na výrobě elektřiny a tepla v České republice by proto v dlouhodobém horizontu mělo být plynulé a zbývající uhelné zásoby bychom měli využívat co nejefektivnějším a nejekologičtějším způsobem. Prioritně tedy ve zdrojích s co nejvyšší účinností, a to jak v kogenerační, tak i kondenzační výrobě. K tomu by mělo přispět i pokračování těžby na lomu ČSA,“ dodala Šafářová.
K možným dovozům uhlí z Německa uvedla, že německé hnědé uhlí rozhodně nedosahuje kvality toho českého. Má nižší výhřevnost a kromě toho i vysoký obsah vody, a to kolem 50 procent. Už to je značně limitujícím faktorem pro smysluplný dovoz tohoto uhlí do ČR, protože v podstatě dovážíte z poloviny vodu, dodala Šafářová.
Šéfka VÚHU důležité vlastnosti uhlí vysvětlila. Výhřevnost je množství energie obsažené v jednom kilogramu paliva. Čím je vyšší, tím lépe, protože při spalování vzniká více tepla či elektřiny. Průměrně se uvádí, že na výrobu jedné kilowatthodiny energie potřebujeme asi 1,8 kg nízkovýhřevného uhlí, zatímco výhřevnějšího stačí polovina. Na nabití mobilního telefonu se spotřebuje energie, která odpovídá asi 30 gramů méně výhřevného uhlí. Ze stejného množství vysokovýhřevného uhlí bychom však stejný mobil dokázali nabít dvakrát. Na hodinový provoz počítačové sestavy včetně LCD monitoru je potřeba asi 400 g méně výhřevného uhlí. Nebo přibližně 200 g uhlí s vyšší výhřevností.
Důležitý je podle Šafářové i obsah síry, a to z hlediska ochrany ovzduší při spalování uhlí. Dalším ukazatelem je obsah vody, který u hnědého uhlí dosahuje 3040 procent hmotnosti. Voda v uhlí nejenže snižuje jeho kvalitu, ale může způsobovat i problémy při jeho dopravě v zimním období kvůli zamrznutí ve vagónech. Posledním z často uváděných významných parametrů je obsah popela, tedy anorganických příměsí.