Doba čtení:2 m, 27 s
Specializovaná firma dnes v Orlové na Karvinsku odstřelila skipovou těžní věž nefunkčního Dolu Lazy. Na likvidaci 83 metrů vysoké stavby ze 70. let minulého století museli pyrotechnici použít zhruba 80 kilogramů trhaviny a přes tisícovku náloží. Novinářům to řekl Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo. Odstřelu přihlížely stovky lidí, kteří ho mohli sledovat z protilehlé travnaté plochy. Po odstřelu je zahalil oblak prachu.
Příprava na odstřel věže s půdorysem 27 krát 18 metrů a váhou přes 16.000 tun trvala několik měsíců. Tři týdny před samotnou likvidací museli pracovníci specializované firmy navrtat do železobetonové věže díry pro umístění trhaviny. „Nálože jsou umístěny v takzvaném destrukčním řezu a je jich 1060,“ uvedl střelmistr Jan Výmola. Už dříve řekl, že odstřel věže je unikátní. Podobná konstrukce se podle něj v Česku odstřelovala jen jednou, v roce 2008 na havířovském Dole Dukla.
„Dopadlo to podle očekávání. Detonace proběhla dobře. Co se týče dopadu, trošku se to více rozvalilo, ale je to v podstatě v normě. Vše je v bezpečnostním okruhu,“ řekl po odstřelu Výmola. Dodal, že celková příprava na odstřel včetně potřebných povolení trvala rok. „Každý odstřel je adrenalin, kdo to nezažil, ten to nepochopí,“ podotkl Výmola.
Solární boom v Česku prudce přibrzdil
Podle mluvčího pyrotechnici na demolici věže poprvé v České republice využili elektronicky programovatelné rozbušky. Jejich výhodou je větší bezpečnost. „Elektronická rozbuška je řízena čipem uvnitř rozbušky. To zajišťuje přesnost zpoždění a také maximální bezpečnost. Rozbuška nemůže být odpálena žádným jiným zařízením než naším. Výhodou této metody je, že před odstřelem díky čipům víme, že každá rozbuška funguje. Systém totiž kontroluje každou rozbušku zvlášť a dává nám tak zpětnou vazbu, že vše funguje tak, jak má,“ vysvětlil Maciej Kosowski ze specializované firmy.
Po demolici bude třeba materiál ze zbytků věže roztřídit. V místě pak bude pokračovat sanace a revitalizace lokality, chystá se například demolice dalších staveb. Rekultivace území by měla skončit na konci roku 2026. „V podstatě by tady měla být louka se třemi vybetonovanými povaly v místě někdejších jam, připravená jako brownfield pro případného zájemce,“ řekl ředitel Diamo Ludvík Kašpar.
Těžba na dole skončila před pěti lety a od té doby z areálu zmizela zhruba třetina staveb. V areálu nakonec na přání památkářů zůstane pouze ocelová kozlíková těžní věž jámy číslo dva. Samotná likvidace jam začala v roce 2021. Zasypány na úroveň terénu jsou nyní všechny tři jámy. Likvidace dolu je finančně náročná. Náklady na sanaci byly v posledních dvou letech okolo 135 milionů korun ročně. Letos by měly činit přibližně 77 milionů korun.
Historie Dolu Lazy sahá do 90. let 19. století. Jeho tehdejší název byl Neuschacht, v češtině Nová Jáma. V 50. letech ho komunisté přejmenovali po československém prezidentu Antonínu Zápotockém. Současný název Lazy získal důl v roce 1991. Za 130 let existence Dolu Lazy se tam vytěžilo 146 milionů tun černého uhlí.