Doba čtení:1 m, 49 s
Vláda Petra Fialy bude mít zítra na programu hned čtyři zásadní strategické dokumenty, které určí budoucí podobu českého energetického sektoru. Klíčová je především aktualizace Státní energetické koncepce, jejíž přípravu provází tajemství i kritika.
Původní návrh představilo ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února, ten po připomínkovém řízení prošel jistými – zatím neznámými – úpravami. Dokument o délce 101 stran je až překvapivě obecný a nekonkrétní. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu přiznávají, že konkrétnější údaje o nových elektrárnách se objeví až v navazujícím dokumentu, který se bude věnovat zdrojové přiměřenosti české elektroenergetiky, napsal server ekonomickydenik.cz.
Česko bude možná už za rok závislé na dovozu elektřiny
Ministerstvo v návrhu počítá s koncem uhelné energetiky do roku 2033. Dočasně vzroste podíl zemního plynu, ale i ten bude mít v roce 2040 už jen skromný podíl na výrobě elektřiny a do roku 2050 bude zcela vyřazen ze hry. Nahradit jej aspoň zčásti mohou jiná plynná paliva – biometan, vodík či syntetický metan.
Ministerstvo průmyslu a obchodu souběžně předkládá vládě ke schválení návrh Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP). Jeho účelem je popsat, jak Česká republika přispěje k plnění klimatických cílů Evropské unie k roku 2030, a to včetně výhledu do dalších dvou desetiletí. Původní návrh ministerstvo představilo loni v září a o měsíc později jej poslalo k posouzení Evropské komisi.
Cena elektřiny je stále častěji záporná
Další strategický dokument vypracovalo ministerstvo životního prostředí. Aktualizovaná Politika ochrany klimatu (POK) popisuje cestu vedoucí k plánované klimatické neutralitě do roku 2050. Zásadním cílem České republiky je podle POK snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Vedle toho se v jaderných kruzích spekuluje, zda středa bude „dnem D“, kdy vláda konečně zveřejní jméno vítěze soutěže na stavbu nových bloků v Dukovanech a Temelíně, nebo zda počká s tímto oznámením až na srpen.
Dlouho očekávanou informaci, zda nové jaderné bloky v Česku postaví francouzský koncern EDF, nebo korejské KHNP, netrpělivě vyhlížejí nejen jeho přímí účastníci, ale také potenciální dodavatelé technologií a komponentů pro energetiku i širší veřejnost.