Evropská komise spočítala, že ke snížení emisí v rámci „ozelenění“ energetiky bude nutné navýšit výrobu elektřiny na více než dvojnásobek. Konkrétně v roce 2040 budou muset evropské elektrárny vyprodukovat 5212 terawatthodin, a o deset let později dokonce 6922 terawatthodin. Dramatické budou také náklady.
Důvod extrémního nárůstu spotřeby je jasný: v roce 2050 by evropské silnice měla z velké části brázdit auta poháněná akumulátory, elektřina se ale bude využívat také třeba pro vytápění nebo v průmyslu. K výrobě potřebné elektřiny budou potřeba statisíce tun kovů, jako jsou měď, lithium nebo kobalt, napsal tydenikhrot.cz.
V roce 2021 všechny evropské státy dohromady vyrobily 2905 terawatthodin. Dosažení klimatické neutrality, které si stanovila za cíl Evropská unie, ale spotřebu razantně zvýší.
„Nadcházející desetiletí si vyžádají výrazné zvýšení dodávek elektřiny, a to zejména v důsledku rostoucí elektrifikace odvětví konečné spotřeby,“ uvedla EK ve své studii o dopadech svého cíle. Poptávku po elektřině zvýší také výroba syntetických paliv či technologií pro zachytávání uhlíku ze vzduchu.
Biden zastavil schvalování terminálů na export LNG
Nejnovější návrh komise totiž podle Bloombergu stanovuje ještě podstatně ambicióznější cíle, a to konkrétně snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2040, konkrétně o celých 90 až 95 procent (oproti roku 1990). Komise chce tento nový plán schválit 6. února. Pak bude následovat další kolo dohadování s členskými státy EU.
Bude sto stát tisíce miliard
Studie kromě nárůstu spotřeby energie spočítala také náklady, které s sebou zelená transformace přinese. Podle odhadů by jen investice do energetického systému v zemích EU měly dosáhnout kolem 1,5 bilionu eur.
Drtivou většinu nových kapacit výroby elektřiny budou tvořit obnovitelné zdroje, a tak Komise upozorňuje také na extrémní nárůst spotřeby surovin pro jejich výrobu. Podle zmíněného scénáře, který popisuje snížení emisí oxidu uhličitého o 90 až 95 procent, bude EU v desetiletí do roku 2040 potřebovat až 500 tisíc tun mědi ročně, z toho 125 tisíc tun jen pro větrné elektrárny. Pro srovnání: podle Mezinárodní energetické agentury činila v roce 2022 celosvětová poptávka po mědi 26 milionů tun. Baterie pro elektromobily a stacionární baterie by pak podle analýzy vyžadovaly až 80 tisíc tun lithia a 60 tisíc tun kobaltu ročně. Celosvětová poptávka po lithiu přitom v roce 2022 činila 130 tisíc tun a po kobaltu přibližně 200 tisíc tun.