Doba čtení:3 m, 51 s
Potřebu nových bloků s celkovým výkonem kolem 5000 MW zdůraznil i bývalý generální ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Očekává ale komplikace při výstavbě. Foto: Jaroslav Míl

Rozšíření dukovanského tendru na více bloků vyvolalo mezi tuzemskými experty, oslovenými ČTK, rozporuplné reakce. Zatímco podle části z nich jde o správné rozhodnutí, které tuzemská energetika do budoucna potřebuje, další upozorňují na problémy, které tak masivní projekt budou provázet.

Připomínají především vysoké finanční i provozní nároky, které bude stát jen velmi složitě plnit. Experti se rovněž neshodli na možných alternativách včetně modulárních reaktorů. Vyplývá to z komentářů odborníků na energetiku pro ČTK.

Vláda ve středu vyzvala francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, které se ucházejí o stavbu jaderného bloku v Dukovanech, k předložení závazných nabídek ke stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru však nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož nabídka nesplnila podmínky.

Podle jaderného vědce Radka Škody je středeční krok vlády nejlepší rozhodnutí v tuzemské energetice za posledních minimálně deset let. Podle něj by bylo nesmyslné stavět pouze jeden reaktor. „Do budoucna potřebujeme více bloků,“ zdůraznil. Bez nich by Česko podle něj muselo elektřinu ve velkém dovážet. Zároveň odmítl, že by pro stavbu až čtyř nových reaktorů hrozil nedostatek kapacit. „Nebude se to stavět vše najednou. Kapacity budou stejné jako v případě jednoho bloku, jen se po dokončení jednoho přesunou na další,“ vysvětlil. Jako řešení místo velkých reaktorů nevidí ani v malých modulárních reaktorech.

Vláda vyzve EDF a KHNP k závazným nabídkám na více bloků

Také Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR si myslí, že Česko čtyři velké bloky potřebuje, stavební místa pro ně podle něj jsou připravena. „Tato výstavba realizovatelná je,“ zdůraznil. Bez reaktorů by podle Wagnera bylo nutné ponechat uhelné elektrárny nebo postavit plynové, u nichž však není jisté, zda by se podařilo zajistit dostatečný počet. Význam malých modulárních reaktorů vidí spíše v doplňku k těm velkým. Nahradit jimi velké uvažované bloky v Dukovanech a Temelíně podle něj nedává smysl a nevycházely by lépe ani ekonomicky.

Potřebu nových bloků s celkovým výkonem kolem 5000 MW zdůraznil i bývalý generální ředitel společnosti ČEZ Jaroslav Míl. Budoucnost naopak vidí v malých modulárních reaktorech. Právě jejich výstavbu přitom podle něj rozšíření tendru výrazně oddaluje a Česko tím navíc ztrácí možnost se podílet na jejich vývoji hned od začátku. Plán na výstavbu více velkých reaktorů přitom podle Míla provází řada komplikací. Čtyři bloky by podle jeho odhadů mohly vyjít na přibližně dva biliony korun, které bude muset stát sehnat, protože je nemá. Upozornil také na nedostatek kvalifikovaných expertů, kteří působili na podobným stavbách. Rozlišuje přitom podle svých slov mezi experty a odborníky na provoz. Modulární reaktory podle Míla vyžadují výrazně méně těchto pracovníků, a to nejen při stavbě, ale i při provozu. Jednodušší je pak i jejich výstavba a další nároky, dodal.

Před komplikacemi varoval také Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Stavba tak komplexních projektů bude podle něj v budoucnu čelit velkým finančních i provozním tlakům. Očekává, že tak může postupně růst cena staveb i čas jejich realizace. Dalším problémem podle něj může být budoucí nedostatek vody v Česku, která je potřebná ke chlazení reaktorů. Provoz jaderných elektráren by kvůli tomu tak mohl být v budoucnu rizikovější než dnes. V neposlední řadě může podle Ače jaderná energetika v ČR v příštích desetiletích narážet na nízké personální kapacity v jaderné energetice. Alternativou k přílišné sázce na jaderné bloky Ač spatřuje v dalším rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Počítá také s rozvojem technologie malých modulárních reaktorů.

Temelín musel neplánovaně odpojit druhý blok

Podle bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jána Štullera bude v případě rozhodnutí o stavbě více bloků klíčové úsilí celé tuzemské politické a hospodářské sféry, především pak v otázce peněz a dalších zdrojů. Vzhledem ale k tomu, že s výstavbou jaderných bloků do budoucna počítají téměř všechny tuzemské energetické strategie, je proto podle Štullera stavba více reaktorů nutná. Na modulární reaktory ale podle něho nelze nyní příliš spoléhat, protože jejich vývoj ještě určitou dobu potrvá. Problém podle něj není jen jejich komerční dostupnost, ale také postupné získávání provozních zkušeností s novou technologií.

Většina oslovených expertů se zároveň shodla na tom, že zúžení tendru na dva účastníky by neměl být výraznější komplikací. Škoda v této souvislosti připomněl některé zkušenosti z tuzemska i zahraničí, kdy nízký počet uchazečů nebyl problém. Podle Štullera je dokonce český přístup výběrového řízení spíše raritou. Podle něj byl v cizině v minulosti častější přímý výběr a spolupráce s jednou firmou. Na druhou stranu však připustil, že odpadnutí jednoho z uchazečů může mít vliv na konečnou cenu.