Doba čtení:1 m, 38 s
Po těžbě hnědého uhlí vznikají v rámci rekultivace i vodní plochy a mokřady. V krajině plní řadu důležitých funkcí, a to nejen z hlediska její ekologické stability. V různé míře je využívají také lidé, napsal měsíčník Severní energetické.
Velká jezera jako součásti hydrických rekultivací jsou vytvářena zatápěním zbytkových jam lomů. Jiné vodní plochy vznikají přirozeným nahromaděním vod v prohlubních na rekultivovaných částech výsypek povrchových lomů či v propadlinách po hlubinné těžbě. Takto vzniklá jezera a jezírka jsou zajímavá svými rostlinnými a živočišnými obyvateli, ale i vynikající kvalitou vody.
Existuje mylná představa, že vody na výsypkách jsou v souvislosti s těžbou hnědého uhlí kyselé s vysokými koncentracemi kovů. Je to právě naopak. Vody na výsypkách v lokalitě ČSA vykazují neutrální až mírně alkalickou reakci. To je typické pro celou oblast výsypek Mostecké pánve.
Také terénní deprese na rekultivovaných výsypkách či průlehy a v nich nahromaděná voda mají vlastnosti a potenciál pro vznik ekologicky hodnotných ploch. Nejen z pohledu ochrany přírody a krajiny, ale v kombinaci s dalším využitím i z pohledu dlouhodobé udržitelnosti v krajině. Typickým zástupcem takovýchto vodních ploch v rekultivované krajině severních Čech je jezero Hedvika na vnitřní výsypce ČSA.
Čtěte také: Největší jezera v ČR vznikla díky těžbě uhlí
„Je tu klid a čistá voda. Chodím sem krmit ryby a někdy se tu i vykoupu. Slyšel jsem, že to tu zpřístupní, až se ta druhá vodní nádrž Marcela ještě zvětší a pak to tu bude prý i průtočné,“ říká Bohuslav Stejskal. „Hezčí vodu jsem při svých rybářských výpravách neviděl. Škoda jen, že se tu zatím nesmí sportovně rybařit,“ dodává dlouholetý rybář Petr Trieb.
V rámci projektu 15 miliard bude právě zde v příštím roce budován biokoridor jako nový prvek územního systému ekologické stability. Přes vodní nádrž Hedvika bude převeden Vesnický potok a ten bude pak přes vodní nádrž Marcela zaústěn do řeky Bíliny.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Takhle po sobě uklízejí horníci