Souboj přesvědčených, který píská vláda

IMG_0225

Debata ve Sněmovně, vpředu starostka Litvínova Kamila Bláhová, třetí zleva ministr životního prostředí Richard Brabec a za ním poradce ministra průmyslu Vladimír Vlk.

Na půdě Poslanecké sněmovny se v krátké době uskutečnila další debata o limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Organizovalo ji Hnutí ANO a Institut pro politiku a společnost. Diskuse ve zcela zaplněném sálu ukázala, jak hluboký příkop je vykopán mezi odpůrci a zastánci těžby uhlí za limity. Vláda to bude mít opravdu těžké.

Názorový střet reflektovalo už rozmístění hlavních řečníků i publika. Jedni vlevo, druzí vpravo. Sedí proti sobě, baví se spolu už po sté, ale nepřiblíží se ani o píď a ani se neposlouchají. Mírnou převahu, i co se prostoru k vyjádření týče, měli odpůrci těžby. Dorazila také jejich mediální esa – Jan Rovenský z Greenpeace a starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.

Rovenský ve své plamenné řeči poukázal na to, že uhlí pro teplárny je a bude dost. Severní energetická si vše prý spálí sama v Chvaleticích. A uhlí stejně navíc ze zákona patří státu. Bylo by tedy dobré, aby se zvýšil poplatek z těžby (pozn. v sousedním Německu je to nula). Obce prý dostávají málo a rozdělení peněz není korektní. Mrzelo ho, že do Sněmovny nedorazil pan Paukner, který nedávno pro Babiše zdarma zpracoval bilanci hnědého uhlí v ČR, která mj. doporučuje prolomit limity na Bílině.

České teplárny dnes podle Rovenského spotřebují zhruba šest milionů tun uhlí ročně. „Honzo, piš si,“ reagoval Mládkův poradce Vladimír Vlk. ČEZ loni spotřeboval 22,2 milionu tun uhlí, z toho 20 milionů tun pro elektrárny a 2,2 milionu pro své teplárny. Ostatní veřejné elektrárny spotřebovaly 7,6 milionu tun, veřejné teplárny spálily 2,4 milionu tun uhlí a závodní teplárny 4,6 milionu tun uhlí. Celkově se tak v roce 2014 spotřebovalo 36,8 milionu tun uhlí. A pro teplárny to tedy bylo 16,8 milionu tun. Greenepeace se tak někde ztratilo asi deset milionů tun uhlí.

Za antiuhelnou stranu do boje nastoupila i starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO). Varovala, že přiblížení povrchové těžby k městu by bylo výrazné. Možná se dopustila freudovského přeřeknutí, řekla totiž, že velkolom ČSA je od Litvínova vzdálen zhruba 3200 kilometrů a lom Bílina by se v případě prolomení limitů přiblížil z druhé strany k městu zase na 4200 kilometrů. Bláhová si také stěžovala na to, že chybí investoři. To, že jeden z největších, který dlouhodobě podporuje třeba litvínovské hokejisty, by měl skončit, ji evidentně nezajímá. Plán „B“ jsme od starostky neslyšeli. Uhlí je prý všude, a to by investorům v budoucnu prostě vadilo.

Zmíněným investorem je spolumajitel Severní energetické Jan Dienstl. Ten řekl, že potřebuje stabilní politické prostředí, stabilní zákony a vzdělané lidi. Poznamenal, že největší problém lidí v regionu je dnes podle všech studií nezaměstnanost a nejistá budoucnost. Životní prostředí se nachází někde na šestém sedmém místě. Těžaři podle něj navrhují jednání, kompenzace, společný podnik se státem.

Jeho argumenty několikrát podpořil poradce ministra průmyslu Vlk, poslanec Schwarz, mostecký primátor Jan Paparega či generální ředitel Vršanské uhelné Vladimír Rouček.

Je teď na vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), a spíše na rozhodnutí ministra financí Andreje Babiše (ANO), aby pomyslný příkop mezi oběma znesvářenými tábory zakopali a pokusili se najít rozumný kompromis. Vláda je zde totiž pro všechny. Nikoliv pro jednu či druhou stranu. Rozhodnutí o limitech má ministr Mládek předložit do konce srpna.

Otázkou další těžby se zabývali také poslanci Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze