Zatímco země, které se soustředí na dekarbonizaci, během posledních pěti let dokázaly emise snížit o 1,6 miliardy tun, avšak jiné, hlavně asijské státy v čele s Čínou a Indií vypustily do ovzduší o 3 miliardy tun oxidu uhličitého navíc. Výsledkem je, že objem emisí skleníkových plynů ve světě loni vzrostl na nové historické maximum 40,4 miliardy tun, napsal ekonomickydenik.cz.
Uvedený objem emisí zahrnuje nejen samotné emise oxidu uhličitého ze spotřebovaných fosilních paliv, ale také emise ze spalování přebytečného plynu a z průmyslových procesů.Vyplývá to z čísel, které uvedl koncern BP ve své poslední statistické ročence o globálním energetickém trhu.Do svého výpočtu BP zahrnuje také emise metanu, kterou jsou příslušným vzorcem přepočteny na ekvivalent emisí oxidu uhličitého.
Nový komisař pro energetiku fandí Green Dealu. Naopak jádro nemusí
Lídrem ve snižování emisí jsou země Evropské unie, které mezi lety 2018 a 2023 srazily objem emisí skleníkových plynů o 538 milionů tun na 2,656 miliardy tun. Na globálních emisích se tak podílejí už jen drobným podílem ve výši 6,6 procenta. Trend poklesu lze sledovat ve všech zemích EU včetně České republiky, která vykázala za sledovaných pět let snížení o 22 milionů tun na necelých 88 milionů tun.
Žádným překvapením naopak není to, že růst globálních emisí skleníkových plynů táhne hlavně Čína. Ta jich loni do ovzduší vypustila přes 12,6 miliardy tun, což odpovídá více než 31 procentům celosvětových emisí. Loni se odehrál další skok o téměř 6 procent. Některé rostoucí asijské ekonomiky přitom navyšují emise ještě rychleji – Indie meziročně o 9 procent, Filipíny o 8 a Vietnam o téměř 13 procent.
Trend rostoucích emisí lze pozorovat hlavně v asijských zemích, ale také v celé Latinské Americe a ve většině Afriky. Seznam ekologicky nezodpovědných zemí doplňuje Rusko, které se celkově chová podle rčení „po nás potopa“. Rusové loni vypustili do ovzduší 2,176 miliardy tun skleníkových plynů, tedy skoro stejně jako třikrát lidnatější Evropská unie.