Objemy přepravovaného uhlí v posledních měsících prudce vzrostly. Uhlí totiž slouží jako náhrada za ropu a zemní plyn, jejichž dodávky váznou kvůli konfliktu na Blízkém východě.
Ačkoliv námořní přeprava uhlí v dubnu a květnu podle Seznam Zprávy obvykle zpomaluje, neboť se na severní polokouli chýlí ke konci topná sezóna, v uplynulých měsících představovala tato komodita objemově vůbec největší náklad pro středně velká plavidla. Cenová agentura Argus navíc uvádí, že průměrné přepravní sazby byly v květnu až o 50 procent vyšší než v únoru, píše deník Financial Times.
Podle analytické platformy Kpler by měl celosvětový dovoz uhlí v tomto měsíci dosáhnout 107 milionů tun, což představuje třetí nejvyšší květnovou hodnotu v historii záznamů sahajících do roku 2017. „Každou tunu plynu lze nahradit dvěma tunami uhlí. Najednou tak má uhlí, na jehož existenci jsme už téměř zapomněli, obrovský vliv,“ uvedla Angeliki Frangou, výkonná ředitelka řecké přepravní společnosti Navios Partners. „Pozorujeme, že se k němu nyní upíná řada zemí, což bych si dříve nedokázala ani představit,“ dodala.
Dramatický pokles lodní dopravy v Hormuzském průlivu donutil řadu států přejít na paliva z méně nestabilních regionů. Podle údajů agentury Argus vzrostly průměrné sazby za přepravu z Indonésie, která je největším světovým vývozcem uhlí, v květnu oproti únoru o 60 až 75 procent. Náklady na přepravu z Austrálie, druhého největšího producenta této suroviny, se zvýšily o 40 až 50 procent.
Globální trh s energetickým uhlím, určeným k výrobě elektřiny v elektrárnách, byl napjatý již v době vypuknutí války. Důvodem jsou v dubnu zavedená indonéská exportní omezení. Zvýšená poptávka po uhlí pochází především z Asie. Ta byla dříve silně závislá na dodávkách plynu z Perského zálivu, proudících právě přes Hormuzský průliv. Zatímco řada asijských zemí, jako Čína, Indie či Filipíny, se na uhlí při výrobě elektřiny silně spoléhala již dříve, některé státy, které své energetické zdroje doposud diverzifikovaly, se k tomuto palivu vracejí. Znovu uvádějí do provozu zakonzervované uhelné elektrárny a ruší limity pro jeho využívání. Například Thajsko již své uhelné elektrárny znovu spustilo. Jihokorejský prezident I Če-mjong se přitom v minulosti zavázal, že do roku 2040 většinu uhelných kapacit v zemi trvale odstaví. V březnu však vláda zrušila 80procentní sezónní limit využití kapacit uhelných elektráren, aby dočasně zmírnila závislost na zkapalněném zemním plynu.
Během prvních šesti týdnů války zvýšila Jižní Korea podle údajů společnosti S&P Global výrobu elektřiny z uhlí o více než 4 GW v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. V uplynulých dvou měsících navýšily výrobu energie z uhlí také Vietnam a Japonsko. Podle největší asociace majitelů lodí Bimco vzrostly dubnové dodávky uhlí do Japonska, Jižní Koreje a EU meziročně o 27 procent. Přepravní vzdálenosti od hlavních vývozců uhlí do Japonska, Jižní Koreje a Evropy jsou mnohem delší než průměrné trasy uhelných nákladů, což rovněž tlačilo přepravní sazby nahoru, uvedl Filipe Gouveia, manažer analýzy námořní dopravy ve společnosti Bimco. Dalším klíčovým důvodem pro vyšší ceny za přepravu uhlí byly podle agentury Argus stále slabší dodávky lodního paliva.