Doba čtení:3 m, 46 s
Ani Komerční banka se svou „no coal“ politikou netají. Foto: iUHLI.cz

Finanční instituce v České republice odmítají kvůli ESG politice poskytovat své služby společnostem spojeným s uhelným průmyslem. Firmy nemohou získat úvěr, investice, pojistit majetek či obdržet bankovní záruky. Došlo už dokonce i na přímé zavírání účtů.

„Uhelný průmysl se na podporu bank nemůže spoléhat. Dnes banky nechtějí uhelné zdroje financovat, dokonce jim i odmítají jen vést běžný účet. Proto je provozní financování již zcela závislé na pozitivním cash-flow. Náš business žije jen z vlastního cash-flow. Ve chvíli, kdy se stane záporným, uhelný průmysl skončí. Hrozí, že to bude už brzy, a pak bude vláda, tato nebo příští, muset situaci řešit mimořádnými prostředky,“ uvedl pro Epoch Times prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu (ZSDNP) Vladimír Budinský.

ESG rating označuje enviromentální, sociální a správní skóre společností. Jde o nefinanční hodnocení subjektů na základě toho, jak přistupují k tématům jako snižování uhlíkové stopy, boj proti nerovnoprávnosti, investiční strategie a další. Kritici obviňují ESG politiku z prosazování progresivní agendy.

Zelené reporty vyjdou firmy na miliony

„Zhruba před dvěma lety jedna z bank zcela ukončila spolupráci s naší společností k předem stanovenému pevnému datu. O tomto kroku jsme se dozvěděli s cca půlročním předstihem. Jednalo se o rozhodnutí banky, že z důvodu přijaté bankovní Coal Policy už s námi dotyčná banka nebude nadále spolupracovat v žádné z oblastí na bankovním, ani finančním trhu,“ napsala Epoch Times vedoucí osoba finančního oddělení jedné z těžebních společností, jejíž název si přála uchovat utajený.

Paradoxem je, že omezení se týkají i všech dceřiných společností těžebních společností, a to bez ohledu na to, v čem podnikají.

„Dopad pociťuje nejen společnost Sokolovská uhelná, která se především zabývá výrobou elektrické energie a tepla z hnědého uhlí, ale negativně tento postup dopadá i na skupinu SUAS GROUP, která vznikla především kvůli transformaci těžební mateřské firmy a kvůli přechodu na nízkoemisní a bezemisní energetiku,“ napsala Epoch Times mluvčí společnosti Jana Pavlíková.

Přestože SUAS GROUP staví například fotovoltaické elektrárny a provozuje bateriové úložiště, její spolupráce se Sokolovskou uhelnou je pro banky „toxická“, uvádí Pavlíková a dodává, že ani takový typicky „zelený projekt“, jakým je vybudování fotovoltaické elektrárny, „není financovatelný, je-li odběratelem vyprodukované elektřiny Sokolovská uhelná“.

Problémem je v první řadě neúvěrovatelnost některých subjektů SUAS GROUP, jejichž činnost navazuje na těžbu uhlí, nicméně není předmětem jejich podnikání. „SUAS GROUP musí respektovat, že společnost nesmí mít více než 20–25 % tržeb od subjektu, který se těžbou a zpracováním uhlí zabývá. Není tedy možné u některých bank ani otevřít účty, ani financovat tyto firmy, např. kolejovou a automobilovou dopravu, strojírenské firmy, které realizují údržbu v Sokolovské uhelné, laboratoře provádějící analýzy pro mateřskou společnost apod. Možné není ani provozní financování,“ vysvětlila mluvčí Sokolovské uhelné.

Investování podle ESG může být protizákonné

Tato omezení způsobená ESG politikou podle ní výrazně komplikují „nejen samotnou transformaci skupiny, ale i transformaci a rozvoj Karlovarského kraje, který by se měl posunout v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie, mít větší podíl inovací v moderních průmyslech a širší nabídku pracovních míst v nových odvětvích.

Banky mají na svých stránkách zpravidla uvedeno, jaká investiční tabu mají. „Česká spořitelna se vyhýbá investicím do společností, které se majoritně zabývají těžbou uhlí, výrobou elektřiny z uhlí nebo syntézou paliva z uhlí,“ píše se na stránkách společnosti.

Ani Komerční banka se svou „no coal“ politikou netají: „Komerční banka se dále zavázala do roku 2030 postupně snižovat na nulu svou expozici v projektech aktivně spojených s uhelným sektorem. Na tomto základě již KB neposkytuje nové finanční produkty klientům, kteří mají více než 25 % svých výnosů spojených se sektorem energetického uhlí, pokud nesdělili časově omezený plán odchodu z tohoto sektoru, který je v souladu s cíli Société Générale do roku 2030 resp. 2040 utlumit působení v oblasti energetického uhlí,“ uvádí se na webu firmy.

Ani pojišťovny neunikly povinnému zavádění ESG agendy a jejich postoj k uhlí je tudíž podobný bankám. Pojišťovny trápí uhelné společnosti ještě víc než bankovní sektor.

„V důsledku uplatňování tzv. coal policy nám byly vypovězeny některé dlouhodobé pojistné smlouvy, což znamenalo nutnou restrukturalizaci pojištění a navýšení našich nákladů,“ uvedla Pavlíková.

Karvinská firma OKD těžící černé uhlí, jejímž vlastníkem je stát, má s pojišťovnami také potíže. „S omezujícím přístupem se setkáváme u pojišťoven, kdy velká část z nich nám coby producentovi uhlí s odkazem na „green policy“ odmítá vybrané pojišťovací služby poskytnout. Spolupracujeme proto s pojišťovnami napříč trhem, které toto omezení striktně neaplikují,“ uvedla pro Epoch Times vedoucí odboru komunikace OKD Barbora Černá Dvořáková.