Investování podle ESG může být protizákonné

Uvědomělé investování může narazit na americké zákony. Foto: imagio.cz

Dvě pětiny států USA zahájily vyšetřování bank, které se připojily k paktu OSN o „udržitelném“ investování podle zásad ESG. Podle vrchních státních zástupců tyto banky podnikají v rámci mezinárodního spolčení kroky, které jsou proti americkým zákonům.

Ve Spojených státech ještě není rozhodnuto o tom, že investování podle standardů ESG, které tlačí zelená lobby, ovládne veřejný prostor. Evropané by si V USA mohli vzít příklad.

Arizona, Arkansas, Indiana, Kansas, Kentucky, Louisiana, Mississippi, Montana, Nebraska, Oklahoma, Tennessee, Texas, Virginie a dalších šest států USA začalo vyšetřovat aktivity bank, které se přihlásily k „Bankovní alianci nulových emisí“. Ty odmítají financovat fosilní projekty a naopak prosazují investování podle aktivistických zásad takzvaného odpovědného investování ESG. (zde)

„Udržitelné“ investování podle zásad ESG omezuje údržbu a rozvoj jediných stabilních a bezpečných zdrojů energie, které má lidstvo (kromě jádra) k dispozici. Výstavbu nových zdrojů pak podvazuje úplně. Banky, které se k těmto zeleným investičním standardům rozhodly přistoupit, tím sice získávají image pokrokových a odpovědných, ale zároveň likvidují energetickou základnu rozvinutého světa. Tím zcela zásadně ohrožují energetickou bezpečnost a nezávislost celých států. Především těch v Evropě. Protože jinde ve světě se fosilní a plynové zdroje rychlým tempem stavějí nadále.

Globální boj o suroviny budoucnosti zuří naplno

V prostoru EU se již takzvané standardy ESG (Environmental, Social, and Governance) staly mocnou samoregulační či autocenzurní zbraní, již se „klimatickým“ a socialistickým aktivistům podařilo vnutit do firemní kultury řady společností. Kdo by přeci nechtěl investovat „udržitelně“? Jenže co ve skutečnosti tato údajně výhodná udržitelnost zahrnuje? V podstatě nic jiného, než socialismus se zelenou tváří. Stejný vývoj probíhá i v USA. Banky a další finanční ústavy se dokonce pod hlavičkou OSN sdružily v „Bankovní alianci nulových emisí“. Cílem aliance je odstavit společnosti, které se zabývají těžbou nebo zpracováním fosilních paliv, od zdrojů financování.

Nyní se 19 států USA rozhodlo k protiakci. Státní zástupce státu Missouri, který je mezi 19 žalujícími státy, tento krok komentoval: „Vedeme koalici, která chce vyšetřovat banky za to, že postoupily svoje pravomoci OSN, což povede k zániku amerických společností, které se nepodřídí politicky korektním postojům. Tyto banky se řídí americkými zákony, nenecháme mezinárodní organizace, aby určovaly pravidla podnikání.“ (zde)

Standardy investování ESG jsou totiž zatíženy stejnými chybami, jako Green Deal a další „klimatická“ usnesení, plány a zákony. Tou zásadní je popírání tržních zákonitostí. Zjednodušeně řečeno tvůrci těchto standardů tvrdí, že není rozhodující, jestli se investice zaplatí a vydělává, ale jestli je „udržitelná“. Což je právě to, v čem žili všichni lidé v komunistických státech podrobených až do roku 1989 vůli Moskvy. Nyní tyhle netržní a především nefunkční principy v prostoru EU šíří zelení aktivisté. A už se našlo dost firem z finančního sektoru v EU a dokonce i v USA, které na tahle pravidla přistoupily. Otázkou je, co je k tomu přimělo. Protože ekonomická výhodnost to není. A že by najednou akcionáři bank chtěli za své peníze zachraňovat svět?  A ještě k tomu prostřednictvím podnikání, které není schopné být ziskové? To není úplně pravděpodobné.

Rakouská ministryně chce zakázat topení fosilními palivy

Kromě zákulisního nátlaku, pro který však nejsou k dispozici žádné doklady ani svědectví, tak zbývá zřejmě jen jedno vysvětlení. Že firmy se standardy ESG sází na to, že všechny ty zelené, klimatické, inkluzivní a jak se ještě ty nekonkurenceschopné plány nazývají, zaplatí vlády. Což je, minimálně v tam, kam zasahuje dogmatická a agresivní ideologie Green Dealu, čím dál blíž pravdě. Ostatně, známý biliónový solární tunel v Česku vznikl dávno před tím, než se o Green Dealu vůbec začalo mluvit. Jaké možnosti se asi zeleným investorům do nerentabilnosti otevírají nyní? Samo si to na sebe nevydělá, ale stát to zaplatí, tak co…

Celý koncept se státy placeným „udržitelným podnikáním podle zásad ESG“ je však stavbou na hliněných nohách. Unijní státy jsou zadlužené, až hanba. A v půjčování peněz vesele pokračují. K tomu se přidává nedočkavá bruselská byrokracie, která by si chtěla už už moci půjčovat sama. Realita je přitom taková, že dluhy jednotlivých členských států již dosáhly prakticky nesplatitelné výše. Je tohle stav, kdy si může stát dovolit financovat zelené plány, jež si na sebe nevydělají? Jak dlouho to může vydržet? Dlouho. Tím spíš, když věřiteli těchto států budou i banky, které požadují u svých klientů ESG. Výsledkem však v každém případě bude něco mezi socialistickým Československem, Venezuelou a Severní Koreou. Což je skutečně nesmírně lákavý výhled. O to lákavější, že největší světový emitent oxidu uhličitému – jehož produkci mají kroky EU, včetně ESG zastavit – si s ničím takovým neláme hlavu. A není zdaleka sám. Pročež se klimatická změna (mají-li klimatisté pravdu) nezastaví, takže likvidace tržní společnosti s její vysokou životní úrovní a nastolení chudoby zeleného socialismu bude úplně zbytečné.

V prostoru EU si zatím nikdo vyšetřovat ESG pro ohrožování národních zájmů netroufl. Pokud se však 19státům USA podaří postavit ESG mimo zákon, mohlo by to dodat odvahu i Evropanům