Evropská komise dává zelenou členským státům, aby znovu sáhly energetickým gigantům do kapes. Tentokrát kvůli krizi na Blízkém východě, která opět poslala ceny paliv nahoru.
Zatímco domácnosti a firmy čelí podle e-news.cz ostoucím účtům, některé energetické společnosti dosahují mimořádných zisků. A Brusel říká: proč ne, ale vezmeme si z toho část. Když se krize opakuje, vrací se i řešení „Není nic, co by členským státům bránilo tuto daň zavést,“ prohlásil minulý týden ekonomický komisař Valdis Dombrovskis před europoslanci. Komise prý zvažuje koordinovanější přístup na evropské úrovni. Zatím si tedy může každá země postupovat po svém.
Není to poprvé. Podobnou daň zavedla EU už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, která tehdy vyhnala ceny energií do závratných výšin. Teď se situace opakuje – tentokrát kvůli uzavření Hormuzského průlivu Íránem. Tímto úzkým hrdlem protéká pětina světových dodávek ropy a plynu. Když se zavře, trh reaguje prudkým růstem cen. Pět zemí – Rakousko, Německo, Itálie, Portugalsko a Španělsko – poslalo Komisi společný dopis s výzvou, aby zajistila spravedlivější rozdělení neočekávaných zisků. Občané a firmy čelí vyšším nákladům, zatímco energetické společnosti profitují. Logika je prostá: kdo vydělává na nepříznivé situaci, měl by přispět na zmírnění jejích dopadů. Co Brusel chystá a co neprojde Komise připravuje balíček opatření, který má zemím pomoci zvládnout krizi.
Itálie ponechá uhelné elektrárny v provozu dalších deset let
Mezi návrhy patří nižší zdanění elektřiny oproti fosilním palivům nebo úpravy systému obchodování s emisními povolenkami. Dombrovskis ale odmítl radikálnější kroky – například pozastavení pravidel pro veřejné výdaje, jak to EU udělala během pandemie. „Podmínkou pro aktivaci únikové klauzule je vážný ekonomický propad v eurozóně nebo celé EU,“ vysvětlil lotyšský komisař. „Momentálně v tomto scénáři nejsme.“ Zpráva, která zklamala italskou premiérku Giorgiu Meloniovou. Ta den předtím v parlamentu prohlásila, že pokud se krize prohloubí, pozastavení fiskálních pravidel by nemělo být tabu. Dombrovskis opakovaně varoval, že konflikt na Blízkém východě vyvolal jednu z největších poruch dodavatelských řetězců v historii globálního energetického trhu. Ekonomické dopady jsou zatím nejisté – oficiální revize růstových prognóz teprve přijdou. Jisté je, že veřejné finance jsou dnes napjatější než při předchozích krizích: vyšší dluhy, vyšší úroky a tlak na obranné výdaje.
Česká zkušenost: tři roky a dost Česká republika si daň z neočekávaných příjmů vyzkoušela v letech 2023 až 2025. Šlo o 60 procent přirážku na nadměrné zisky firem v energetice, bankovnictví a petrochemii. Do státního rozpočtu přinesla dodatečné miliardy, ale zároveň vyvolala debaty o tom, jak dobře byla zacílená. Od 1. ledna 2026 daň skončila – a s ní poklesl i očekávaný výběr daně z příjmů právnických osob. Obhájci daně ji prezentovali jako akt solidarity ze strany firem, které profitovaly z externích faktorů, nikoli vlastních inovací. Kritici namítali, že odhady výběru – zejména z bankovního sektoru – byly nadsazené a že daň mohla mít nežádoucí vedlejší dopady. Dočasnost, která se stává pravidlem? Evropská unie stojí před otázkou, zda se daň z neočekávaných zisků stane trvalejším nástrojem pro řešení energetických krizí, nebo zůstane jen dočasným opatřením. Zatím to vypadá na druhou možnost – Brusel mluví o koordinaci, ale konkrétní kroky nechává na členských státech. Ty si mohou vybrat: buď riskovat politický konflikt s energetickými giganty, nebo čelit nespokojenosti voličů, kteří platí vysoké účty. Dombrovskis zdůraznil, že jakékoli škrty na energetických daních by měly být dočasné, aby se neohrozily budoucí rozpočty. Jenže dočasnost má v politice zvláštní vlastnost – často se z ní stává pravidlo. A tak se nabízí otázka: co když se krize stanou novým normálem? Bude EU dál improvizovat, nebo konečně přijde s dlouhodobým plánem?