Evropské zásobníky plynu jsou po zimě výrazně méně naplněné než v posledních letech a jejich doplňování zatím postupuje pomalu.
Zásobníky jsou aktuálně plné z cca 38 procent, zatímco loni ve stejném období byly podle oenergetice.cz plné z 46 procent. Trh navíc komplikuje napjatá situace kolem dodávek LNG a nepříznivé ceny na termínovaných kontraktech, které obchodníkům snižují motivaci ukládat plyn na zimu. Evropa vstupuje do hlavní části vtláčecí sezóny s relativně nízkou úrovní zásob plynu. Podle dat z Energostatu byly zásobníky v Evropské unii k 23. květnu naplněny z 37,7 procenta. To je o 8,2 procentního bodu méně než ve stejný den loňského roku a zároveň výrazně pod historickým průměrem pro toto datum, který činí 50,1 procenta.
Letošní výchozí pozice je slabší také ve srovnání s posledními dvěma lety. V roce 2023 byly evropské zásobníky v druhé polovině května naplněny zhruba ze dvou třetin, v roce 2024 podobně. Letošní hodnota se více blíží rokům 2021 a 2022, tedy období před a během energetické krize, kdy trh s plynem čelil vyšší nejistotě zejména v důsledku omezování dovozu plynu z Ruska. Minimum za posledních 12 měsíců připadlo na 31. března, kdy naplněnost klesla na 27,7 procenta. Od té doby se zásoby zvýšily pouze o 10,1 procentního bodu. Do 90 procent úrovně, která je v evropské regulaci klíčovým orientačním cílem před zimou, tak stále chybí 52 procentních bodů.
Pomalejší doplňování zásob nesouvisí pouze s fyzickou dostupností plynu, ale také s ekonomikou skladování. Podle agentury Bloomberg je problémem zejména struktura cen na termínovaných kontraktech, kdy jsou letní kontrakty kvůli obavám z dodávek dražší než zimní. Pro obchodníky tak není ukládání plynu do zásobníků dostatečně atraktivní, protože nákup plynu nyní a jeho prodej v zimě nemusí pokrýt náklady na skladování.
Tento stav je patrný zejména v Německu, které má největší skladovací kapacity v Evropě. Německé zásobníky jsou naplněny méně než z 30 procent, přesto německý správce trhu THE zatím nepočítá s intervencí. Jeho představitelé očekávají, že trh začne zásobníky doplňovat výrazněji v průběhu léta. „Jsme si poměrně jistí, že i když je nyní cenový spread nepříznivý, v zásobnících bude pro nadcházející zimu dostatek plynu,“ uvedl Sebastian Kemper, šéf německého správce trhu s plynem pro agenturu Bloomberg.
Pro Českou republiku je vývoj evropských zásobníků důležitý hned z několika důvodů. Tuzemský trh je po odklonu od ruského plynu pevně navázán na severozápadní Evropu a tam umístěné LNG terminály. Nízká naplněnost zásobníků se proto může promítnout do cenových očekávání. Význam plynu přitom v české energetice neklesá tak rychle, jak by se mohlo zdát. Plyn má hrát důležitou roli při odchodu od uhlí v teplárenství a částečně také v elektroenergetice, kde se počítá s novými zdroji na zemní plyn. Vyšší nebo volatilnější cena plynu tak může zhoršit ekonomiku připravovaných projektů a zvýšit tlak na podpůrné mechanismy.
