Doba čtení:1 m, 37 s
Německo chce stavět nové plynové elektrárny, aby po odklonu od jádra a v budoucnu i uhlí mělo stabilní zdroje a bylo schopno regulovat výkon v síti. Tendry na výstavbu však údajně brzdí Brusel. Nedaří se totiž vyjednat pravidla pro tzv. kapacitní platby. To není dobrou zprávou pro ČR, která kapacitní trh potřebuje rovněž.
Německý síťový regulátor BNA doporučil vystavět 21 GW nového řiditelného výkonu do roku 2031, aby byla poskytnuta adekvátní náhrada za odstavující se uhelné elektrárny a zabezpečena stabilita soustavy. Zamýšlené aukce na výstavbu nových zdrojů se však zpožďují, a to v důsledku vyjednávání o pravidlech kapacitního mechanismu s představiteli EU, napsal server oenergetice.cz.
Problémem má být státní podpora potřebná pro vybudování a udržení elektráren spalujících plyn v provozu. „Tyto elektrárny je potřeba zafinancovat, ale mají se využívat co nejméně je to možné, protože obnovitelné zdroje mají běžet co nejvíce je to možné. Pokud jsou však provozovány zřídka, nezaplatí se – a to nás přivádí zpět k diskuzi o kapacitním trhu,“ uvedla Kerstin Andreaeová, zástupkyně z řad průmyslu.
Německé firmy se bojí energetické transformace. Zvažují odchod
Kapacitní platby bude nezbytně potřebovat využívat i Česko. Podle představitelů ČEPS je nutné buď vystavět 2,8 GW řiditelných zdrojů, a to do roku 2030, nebo využívat dál stávající uhelné elektrárny. Výjimku z pravidel navrhlo Švédsko. Je však otázkou, zda se v Evropské unii podaří nalézt shodu.
Čas přitom velmi kvapí. Kvůli stoupající ceně emisních povolenek a zároveň klesajícím cenám elektřiny se provoz uhelných elektráren může přestat vyplácet už za tři či čtyři roky. Vzhledem k tomu, že se z uhlí stále vyrábí zhruba dvě pětiny české elektřiny a ještě o něco více centrálně distribuovaného tepla, jde o zásadní problém. Ve hře není nic menšího než energetická bezpečnost a zajištění stabilních dodávek energií pro domácnosti i průmysl.