Doba čtení:2 m, 39 s
Mimořádné zdanění energetických firem, bank nebo rafinérií bude zřejmě platit až do konce roku 2025, a to i přes snahu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takzvanou válečnou daň zrušit už od ledna. Zjistila to Česká televize. Podle ekonomů ale prodloužení a dokonce rozšíření windfall tax nedává ekonomicky smysl.
Daň z mimořádných zisků vznikla v minulém roce a měla za úkol kompenzovat lidem náklady spojené s vysokými cenami energií. Zahrnovala vybrané firmy z bankovnictví, výroby a obchodu s energiemi, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. V praxi daň dopadla na deset vybraných podniků, tedy ČEZ, EPH Daniela Křetínského, Sev.en Pavla Tykače, Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Monetu, Raiffeisenbank a Unipetrol.
Ministr Stanjura by tuto daň chtěl od ledna zrušit. Důvodem je, že stát kvůli klesajícím cenám energií od začátku příštího roku zruší maximální garantované ceny elektřiny a plynu ve výši šest a tři koruny za kilowatthodinu.
„Pokud nejsou mimořádné výdaje, neměly by být ani mimořádné příjmy. To znamená, že pokud situace na energetických trzích bude přibližně podobná jako v letošním roce nebo lepší, pak bychom mohli navrhnout zkrácení účinnosti této daně,“ uvedl Stanjura. S tím souhlasí i koaliční TOP 09.
V Česku zuří boj o zdroje
Proti ministrovu záměru zrušit spolu s regulací cen právě i daň z neočekávaných zisků, se ale postavily další tři koaliční strany: Piráti, lidovci a nově také Starostové a nezávislí, kteří změnili svůj postoj.
Zmíněným třem stranám se nelíbí, že by z rozpočtu vypadlo 17 miliard. Poslanci budou ve sněmovně definitivně schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok na konci listopadu nebo na začátku prosince. V tu dobu bude ještě určitě daň z mimořádných zisků platit. O jejím případném zpětném zrušení chce vládní koalice rozhodnout v první polovině příštího roku.
Ekonomové jsou pro ukončení mimořádné daně
Možné rozšíření windfall tax nedává ekonomicky smysl a ukazuje na to, kdo smysl daně nepochopil. Myslí si to ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Analytici upozorňují, že windfall tax by měla naopak skončit, protože její výběr je spojen s existencí cenových stropů na energie.
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by se ale okruh firem mohl naopak ještě rozšířit i na zbrojařské podniky. Vybrané peníze by chtěl použít na školství.
Vědecká studie: Spalování uhlí chrání planetu před ohříváním
Ostře proti se vyslovil například poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Windfall tax je daň mimořádná, která řeší nečekané jednorázové situace. Není vhodná pro dlouhodobé financování školství. Pokud to někdo navrhuje, tak je to zásadní nepochopení toho, jak daň funguje. Školství musíte financovat předvídatelně,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Podle něj byla daň zavedena na pokrytí mimořádných výdajů spojených s vysokými cenami energií. „Zastropování skončí na konci roku, tak v logice bychom se měli bavit o rušení této daně. Nikoliv o jejím rozšiřování,“ dodal Křeček.
Windfall tax není dobrý způsob na výběr většího množství peněz ani podle hlavního ekonoma Roklen Pavla Peterky. „Podle mě to není nikdy dobrý nápad a je to krok špatným směrem. Očekávání výnosu jsou vždy problematická,“ uvedl Peterka.