Doba čtení:4 m, 27 s
Chaotické výroky a kroky politiků, kteří podporují tu vítr, tu slunce, tam jádro či plyn, českou energetiku nespasí. Foto: pixabay.com

Z čeho budeme v Česku vyrábět v příštích desetiletích elektřinu a teplo? O tom se právě teď rozhoduje. Na mnoha frontách se vedou jednání, naplno jede lobbing i mediální propaganda. Naopak zatím až podezřele potichu vzniká na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) aktualizovaná Státní energetická koncepce, která by zmíněné džungli měla dát řád.

„Hlavním důvodem pro schválení Státní energetické koncepce (SEK) je potřeba jasně artikulovat priority a strategické záměry státu v rámci sektoru energetiky a poskytnout tak investorům, občanům a státní správě stabilitu v dnešním turbulentním a dynamickém období,“ stojí na webu MPO od roku 2015, kdy byla koncepce schválena naposledy. Obdobná slova si nepochybně přečteme i letos, kdy má být koncepce aktualizována.

Mnohem důležitější bude ale odpověď na dvě zásadní otázky. Ta první zní, jaký energetický mix bude nová koncepce obsahovat. Neméně důležité ale je, zda bude koncepce dodržována. To totiž navzdory běžnému vnímání veřejnosti nebylo dosud rozhodně pravidlem.

„Koncepcí máme celou řadu, ale nikdo je nerealizuje. Nepotřebujeme další stohy papíru. Potřebujeme mechanismus, který nám umožní trvalé porovnávání, zda naše kroky jsou v souladu se schválenými zásadami, principy rozvoje a zda zadané konkrétní úkoly plníme po věcné a časové stránce. Jinými slovy, zda to, co je schváleno plníme či jen předstíráme, že plníme. Jde o ukončení praxe, kdy zpracování dokumentu je vším, ale naplnění cíle je ničím,“ řekl v rozhovoru pro iUHLI.cz jeden z největších tuzemských odborníků na energetiku Jaroslav Míl, který byl v minulosti například generálním ředitelem ČEZ, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy, nebo vládním zmocněncem pro jadernou energetiku.

Ale zpátky k podstatě, tedy zdrojům, ze kterých se elektřina a teplo vyrábí. Doposud českou energetiku jednoznačně táhne jádro a uhlí. Zatímco role prvního jmenovaného zdroje by měla posilovat, druhý má naopak skončit. Zatím se ale stále neví ani kdy, ani čím bude nahrazen.

Westinghouse dodá jaderné palivo na Slovensko

Staví se soláry, připravuje nový blok Dukovan

Reálně se zatím budují pouze nové fotovoltaické kapacity. Lze dokonce říci, že v Česku probíhá další solární boom. Vláda totiž ohlásila podporů solárů a štědré dotace. Do roku 2025 tak má díky státní podpoře v Česku vyrůst minimálně sto tisíc fotovoltaických střech. Byl rovněž vyhlášen tendr na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Uchazeči momentálně zpracovávají nabídky. Pokud vše půjde dobře, nebude nový blok spuštěn dřív než v roce 2036.

Nový blok však primárně nahradí stávající dosluhující. Stejně tak solární elektrárny nedokážou ty uhelné nahradit, protože jsou závislé na počasí. Zejména v zimě, kdy je spotřeba elektřiny v Česku výrazně nejvyšší, výroba fotovoltaických elektráren výrazně klesá. Co tedy dál?

Návrhů je víc než dost. Je potřeba postavit ne jeden, ale čtyři velké jaderné bloky, řekl veřejně jak ministr financí Stanjura, tak ředitel divize nová energetika firmy ČEZ Tomáš Pleskač. Naopak ministr životního prostředí Petr Hladík chce akcelerovat výstavbu větrných elektráren. Zrychlit a zjednodušit přípravu jejich výstavby by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji. Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek.

Síkela chce stavět všechno

Velmi rozkročený je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. „Pokud jde o výrobu elektřiny, je to především o dostavbě dalších jaderných zdrojů, další debatě nad postupem v lokalitě Temelín a zapracování malých modulárních reaktorů. Pro to máme hotovou i strategii, kterou brzy předložím vládě. Samozřejmě se musíme zamyslet, kde vybudujeme dodatečné kapacity paroplynových elektráren, bez kterých se velmi pravděpodobně do budoucna neobejdeme. Máme také co dohánět v oblasti obnovitelných zdrojů, kde nás v posledních letech výrazně přeskočilo dokonce i Polsko a Maďarsko. Musíme dokončit chybějící legislativu, zjednodušit povolování výstavby nových zdrojů a dále bude potřeba posílit distribuční sítě, což ten masivní rozvoj obnovitelných zdrojů bude vyžadovat,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Mix jádra a OZE nám nebude stačit

Chaos musí nahradit jasná koncepce

Z výše uvedeného je evidentní, že v Česku doslova zuří boj o zdroje. Chaotické výroky a kroky politiků, kteří podporují tu vítr, tu slunce, tam jádro či plyn, ale českou energetiku nespasí. Naopak, uvrhnou ji do chaosu. Je nutné si uvědomit, že vše stojí peníze, velkou spoustu peněz. Stát jich rozhodně nemá nazbyt, proto se taky koneckonců snaží vláda protlačit tzv. konsolidační balíček. Stejně tak soukromí investoři se nepohrnou do projektů, u nichž nebudou mít alespoň solidní garanci návratnosti a výdělku.

Proto je nezbytně nutná opravdová koncepce a její dodržování. Musí však jít o koncepci, která bude založena na transparentních a podložených číslech. Imperativem při její tvorbě musí být zajištění energetické bezpečnosti. Tedy stabilních dodávek dostatečného množství energie po celý rok, protože odborníci důrazně varují, že s dovozem ze zahraničí již brzy nebude možné počítat. Zároveň musí jít o energie za co nejdostupnější ceny. V opačném případě bude dál klesat životní úroveň obyvatel i konkurenceschopnost firem.

Naše vláda by se měla pozorně dívat, jak postupují okolní státy. Poučit se z jejich chyb, a naopak inspirovat se smysluplnými kroky. Například v Německu se totiž drtivá většina firem obává, že zelená transformace přinese víc škody než užitku. A zhruba třetina plánuje přesunout výrobu mimo EU. Naopak třeba Polsko ohlásilo velmi konkrétní plány na výstavbu jaderné kapacity. A zároveň řeklo, že dokud nebudou k dispozici, rozhodně nevypne své uhelné zdroje.