Doba čtení:3 m, 43 s
Vláda Petra Fialy by chtěla skončit s uhlím už v roce 2033. Odborníci ale důrazně varují, že v takovém případě hrozí významný nedostatek elektřiny. Případný dovoz by byl extrémně drahý a možná i nereálný, varuje správce přenosové soustavy ČEPS.
Vláda musí rozhodnout, jak bude Česko v příštích letech získávat elektřinu. Pokud skončí všechny domácí uhelné elektrárny počátkem 30. let, hrozí nejen vysoké ceny, ale i nedostatek energie. Při zachování uhelné energetiky alespoň do roku 2038 vážnější nouze o elektřinu nehrozí. Ovšem pod podmínkou, že se rozjede v roce 2036 v Dukovanech nový jaderný reaktor, napsal v analýze server Seznam Zprávy.
ČEPS každoročně vydává Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy, což je analýza, v níž ČEPS propočítává, zda bude mít Česko v příštích letech dostatek zdrojů k dodávce elektřiny. Poslední výhled je k roku 2040.
ČEPS dostane dotaci 22,7 miliardy korun
ČEPS modeloval budoucí vývoj ve čtyřech scénářích, jež se liší podle tempa odstavování uhlí. Respondentní scénář počítá s tím, že by spalování uhlí v Česku pokračovalo za horizont roku 2040. Konzervativní scénář počítá s koncem uhlí do roku 2038, jak navrhovala uhelná komise, zřízená minulou vládou. Progresivní scénář předpokládá konec uhlí do roku 2033, jak o to podle svého programového prohlášení chce usilovat současná vláda. Nejzelenější scénář zvaný Dekarbonizační počítá s koncem uhlí už do roku 2030, jak o to usilují ekologičtí aktivisté a část levicově zaměřené politické scény.
Pokud skončí uhelná energetika do roku 2033, bude podle ČEPS chybět Česku nebezpečně velký objem elektřiny. Při nejradikálnějším, Dekarbonizačním scénáři by Česku hrozil vážný deficit už v roce 2030, kdy propočty signalizují ročně 105 hodin, během nichž nebudou domácí zdroje schopné pokrýt spotřebu. V roce 2040 by podle Dekarbonizačního scénáře hrozilo už 1085 hodin ročně bez elektřiny. V roce 2035 se nad hranici bezpečnosti dostává i mírnější, Progresivní scénář. V roce 2040 při něm podle ČEPS hrozí ročně 389 hodin bez elektřiny.
Podobně hrozivě vypadá i druhý používaný indikátor – množství energie, o které země kvůli hodinám bez zajištěné dodávky podle predikce přijde. Zpráva ČEPS uvádí, že v Progresivním scénáři by Česku už v roce 2030 chybělo 1,2 gigawatthodiny (GWh) elektřiny, o deset let později už by to bylo 789 GWh. V Dekarbonizačním scénáři je tento deficit k roku 2040 více než trojnásobný.
Budíček pro vládu
„Letošní zpráva ČEPS znamená budíček. Máme problém, hrozí nám obrovská závislost na importu elektřiny. A my jako dlouholetý vývozce na to nejsme zvyklí, nejsme připravení,“ řekl pro Seznam Zprávy europoslanec ODS Alexandr Vondra, jeden z úzkého okruhu politiků a odborníků, který měl možnost do právě zveřejňovaného materiálu s předstihem nahlédnout.
„Situace je o to horší, že v problému nejsme sami. Bude v něm celá střední a východní Evropa, v určitých momentech i Německo. Vláda musí rychle zpracovat aktualizovanou energetickou koncepci. Musíme okamžitě něco začít dělat, nelze to nechat plavat a za deset let brečet nad výsledkem,“ varuje Vondra.
Vinkler: Elektřinu na vývoz bude mít jen Francie
ČEPS předpokládá, že ceny silové elektřiny se i nadále budou pohybovat průměrně nad 100 eury za megawatthodinu. Budou ale v průběhu roku podléhat prudkým výkyvům. K poklesu výdajů spotřebitelů podle ČEPS nepomůže ani vysoký podíl obnovitelných zdrojů, které při příznivém počasí vyrábějí elektřinu velmi levně. „Intenzivnější využití obnovitelných zdrojů sice vede ke snižování ceny silové elektřiny, nicméně bude docházet ke zvyšování nákladů na řízení soustavy. S ohledem na přechod k moderní decentrální energetice lze očekávat postupný nárůst síťových poplatků,“ upozorňuje zpráva, podle níž mohou na spotřebitele dopadat i další poplatky, především za provozní podporu nových elektráren nebo za takzvané kapacitní mechanismy – platby, jež stát bude muset poskytovat investorům za budování nových elektráren.
Vláda Petra Fialy v programovém prohlášení slíbila vytvářet podmínky pro to, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033. „S útlumem uhlí počítáme nejpozději v roce 2038. Pokud cokoliv z fosilních technologií bude možné utlumit dříve, uděláme to,“ řekl pro Seznam Zprávy ministr průmyslu Jozef Síkela. Zprávu ČEPS podle něj ministerstvo zahrnulo do základních tezí vznikající Státní energetické koncepce. „Budeme s ní vycházet i při další přípravě této koncepce,“ říká ministr. „Základní východiska Státní energetické koncepce jsem tento týden představil na setkání koaličních lídrů. Nyní vznikne pracovní skupina, v rámci které se pod vedením MPO budou scházet zástupci dotčených rezortů i zástupci odborné veřejnosti,“ dodal. Novou energetickou koncepci vláda slíbila do konce tohoto roku.