Doba čtení:3 m, 39 s
Skupina ČEZ investuje do roku 2030 sto miliard korun do transformace energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Díky tomu by se měl zachovat systém centrálního zásobování teplem (CZT), který funguje desetiletí ve většině větších měst v kraji.
ČEZ postaví nové zdroje tepla i elektřiny a bude se podílet na rozvoji školství i na zachování pracovních míst. Další investice budou následovat do roku 2040, řekli v Prunéřově představitelé firmy.
„Lze říct, že ve všech lokalitách budeme stavět nové zdroje, protože ve všech lokalitách dnes dodáváme nějaké teplo. Takže to bude zde v Prunéřově, bude to v Trmicích. Nové zdroje, byť ne dodávky tepla, budou v Tušimicích a Ledvicích. Pro každou lokalitu se plán připravuje individuálně, tím základem bude biomasa a doplňování špičkové poptávky po teple předpokládáme z plynu,“ řekl ČTK místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Prostředky na investice má ČEZ připravené, podle představitelů společnosti ale počítá i s podporou ze státních zdrojů nebo ze zdrojů Evropské unie. Přeměna energetiky na nízkouhlíkovou je podle Cyraniho nezbytná a je nutné ji provést v krátkém čase. Podpora od státu nebo z Evropy by mohla zajistit, aby dodávky tepla byly i cenově dostupné pro odběratele. Stát vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy.
Zisk ČEZ stoupl na 13,6 miliardy
Jednou z investic je získání stoprocentního podílu ve společnosti ACTHERM Distribuce, která z elektrárny Prunéřov II zajišťuje dodávky tepla v Chomutově. Transakce dnes byla ukončena, oznámili představitelé ČEZ.
Konkrétně by ČEZ chtěl v příštích letech vybudovat v Ledvicích biomasové kotle, v Prunéřově má být nový biomasový kotel, kogenerační jednotky pro výrobu elektřiny a tepla, plynová kotelna a obnovitelné zdroje. Postavit chce i teplárenské propojení do Kadaně. V Trmicích se připravuje paroplynový zdroj a biomasový kotel pro zajištění dodávek tepla. Tušimice by se měly dočkat nové záložní plynové kotelny a počítá se zde s obnovitelnými zdroji. Výrazné investice mají jít i do solární energetiky. ČEZ má v Ústeckém kraji připraveno 63 projektů fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 2,3 GW.
Plány ČEZ dnes ocenili starostové měst, která odebírají teplo z blízkých elektráren, i zástupci Ústeckého kraje. „V současnosti získáváme teplo pro naše město z uhelné elektrárny Tušimice. Je nám ale jasné, že dodávky z této elektrárny v dalších letech nutně skončí. Jsme rádi, že ČEZ hodlá dostát své pozici spolehlivého partnera a s dodávkami tepla pro nás počítá i po odstavení Tušimic, kdy bude Kadaň zásobovat z moderních zdrojů v Prunéřově. To zajistí nová přípojka, která propojí Kadaň přímo s prunéřovskou elektrárnou. Samozřejmě nás i jako zřizovatele Tepelného hospodářství Kadaň coby mezistupně mezi dodavatelem a koncovým zákazníkem nejvíce zajímá cena, povedeme o ní intenzivní jednání,“ řekl starosta Kadaně Jan Losenický (ODS).
„Zajistit dodávky tepla na další desítky let pro obyvatele kraje je pro nás naprostou prioritou. Uhelné zdroje, které využíváme v energetice nyní a které se starají o dodávky, budou muset do několika let skončit. Myslíme na budoucnost a investice ČEZ nám zajistí jak dodávky energií i v následujících desetiletích, tak i garanci dalšího rozvoje energetického sektoru a tvorbu nových pracovních míst v celém odvětví,“ doplnil náměstek ústeckého hejtmana Jiří Kulhánek (ODS).
Gazprom zažaloval ČEZ i další firmy
ČEZ je největším investorem v Ústeckém kraji, v regionu zaměstnává 6200 lidí. Podle Cyraniho chce ČEZ vybudovat nové teplárenské zdroje, které zajistí na další desítky let bezpečné a stabilní dodávky tepla občanům i firmám, a také nové ekologické zdroje na výrobu elektřiny, zejména na pozemcích elektráren a dolů. Věnuje se inovativním projektům s vysokou přidanou hodnotou jako zpracování lithia. Tyto rozvojové projekty a moderní energetika by měly přinést i kvalifikovaná pracovní místa a měly by být také impulsem pro výzkum. Proto chce ČEZ zintenzivnit spolupráci se školami, nyní má navázané partnerství s šesti středními školami, a posílit chce spolupráci s ústeckou univerzitou.
Ačkoli státní plán předpokládá ukončení těžby uhlí nejpozději v roce 2033, ČEZ plánuje ukončení využívání uhlí do roku 2030. Není ale vyloučeno, že celkový ekonomický tlak a zejména růst cen emisních povolenek i tento termín ještě posune a s uhlím se skončí dříve. Proto jsou masivní investice do změny elektrárenství a teplárenství nezbytné.
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni meziročně klesl o 63 procent na 29,6 miliardy korun. I přesto ale ČEZ loni s výjimkou rekordního roku 2022 vydělal nejvíce za posledních deset let.