Doba čtení:1 m, 58 s
Polostátní energetická společnost ČEZ a Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského se zajímají o aktiva švédského státního koncernu Vattenfall v Německu. Analytik J&T Michal Šnobr serveru iUHLI.cz řekl, že doly a elektrárny Vattenfall jsou zajímavé aktivum. Upozornil ale na problém, s nímž se ČEZ setkal už v Rumunsku a Bulharsku. Firma totiž zainvestovala výrazné prostředky a následně se změnila legislativa, což z investice udělalo „kůlničku na dříví“.
„Obávám se, že tohle je velmi podobné. Minimálně v tom, že jde o investici v zemi, kde si vůbec nemůžeme být jistí pokračováním legislativního vývoje. Nikdo žádnému subjektu nedá žádné garance,“ naznačil Šnobr.
Švédský státní koncern Vattenfall loni v říjnu oznámil, že by chtěl prodat svůj hnědouhelný a elektrárenský majetek v Německu, aby tak Švédsku pomohl snížit jeho uhlíkovou stopu.
Z geografického pohledu je podle Šnobra pochopitelné a rozumné, že se ČEZ a EPH o elektrárny a doly koncernu Vattenfall zajímají. „ Mám s tím jeden zásadní problém, a to především z pohledu ČEZ. A nemyslím si, že ČEZ je schopen jej ošetřit. Problém je v tom, že už dnes vidíme, jak nestabilní situace v Německu je ,“ upozornil Šnobr.
Centrální vláda totiž naprosto jednoznačně mluví o tom, že chce nějakým způsobem zdanit uhelné elektrárny formou uhelných certifikátů nebo daní. Její legislativní rámec je nepredikovatelný. „Všichni jenom víme, že Německo směřuje k jasným cílům. Ve své době, na úkor celé Evropy, předřadilo rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE) před starost o emise. Teď se dostalo do situace, kdy splnění cílů pro rok 2020 nebude úplně jednoduché,“ tvrdí analytik.
OZE jdou v Německu technologicky dopředu, dotace klesají. V německé energetice plíživě přichází období, kdy se opravdu velmi vážně začne mluvit o tom, že Německo odkloní „nešpinavější uhelné energetiky“. Do této oblasti bohužel patří i aktiva švédské státní firmy Vattenfall, poznamenal Šnobr.
EPH má podle něj určitou výhodu soukromého subjektu, protože se může účiněji bránit. Na rozdíl od „politického subjektu sousedního státu“, kterým je ČEZ. „A v tom vidím problém ČEZ. To největší riziko. ČEZ musí vždy brát v úvahu to, že je státem vlastněný a že na strategické cíle firmy má největší vliv politik. Nejsem si jistý, že je správné, aby se český politik pletl do vnitroněmeckých problémů, které mohou mít poměrně zásadní vliv na rentabilitu takové investice,“ konstatoval analytik.