Doba čtení:4 m, 51 s
Piráty konec uhlí za dva roky nestraší, MPO je také v klidu. Předseda podvýboru sněmovny pro energetiku a zástupce odborného think-tanku si naopak průšvih uvědomují. Česko zjevně nemá plán.
Když v pondělí 23. 10. generální ředitel ČEZ Daniel Beneš potvrdil dubnové varování šéfa skupiny Sev.en Pavla Tykače, že se se uhelné elektrárny od roku 2025 stanou ztrátovými (zde), oslovila redakce iUHLI.cz řadu zainteresovaných lidí. Žádali jsme je o reakci na Benešovo konstatování, jež staví na hlavu dosavadní plány českých vlád. Tedy to, že elektřinu z uhlí budeme mít do roku 2038, pak roku 2033, nebo alespoň 2030. Což samo o sobě je – z hlediska nahrazení uhlí – termín na hranici realizovatelnosti. Uhlí přitom zajišťuje 40 procent české elektřiny.
Že situace je velmi vážná a navíc se netýká jen produkce elektřiny, nýbrž i tepla, si uvědomuje předseda sněmovního podvýboru pro energetiku Róbert Teleky (KDU-ČSL).
„Vyjádření pana Beneše je z větší části pravdivé. Upozorňoval na to opakovaně i podvýbor pro energetiku a vyjádřil to i v doprovodním usnesení k právě probíhající novele energetického zákona Lex OZE II. Je tady ale celá řada neznámých. Nevíme, jak se se bude Evropská komise tvářit na zemní plyn, který je také fosilní palivo. A jiný náhradní zdroj za uhlí není. (Myšleno rychle dosažitelný, stabilní a řiditelný, pozn.red.)
Česko má výrazně nejdražší elektřinu a plyn ve V4
Vybudování infrastruktury na dovoz elektřiny v krátkodobém horizontu není reálné. Je třeba si ale uvědomit, že i Německo, které má vysoký podíl instalovaného výkonu v OZE, při nepříznivých klimatických podmínkách dováželo až 30 procent své spotřeby. Co Daniel Beneš nezmínil, jsou teplárny. Je totiž nutná také transformace teplárenství, přechod z uhlí zejména na zemní plyn v podobě kombinované výroby elektřiny a tepla,“ shrnuje známá fakta Teleky. Na rozdíl od Piráta Peksy přitom bere vážně varování ČEPS o tom, že na dlouhodobý import velkého množství elektřiny se Česko nemůže spoléhat.
Na to, že akutní hrozba se týká nejen elektráren, ale i tepláren, upozorňuje i Milan Smutný z think-tanku Realistická energetika a ekologie (zde).
„Zapomíná se na fakt, že z uhlí se také dodává čtyřem milionům Čechů dálkově teplo. Že by měli snad přejít na teplo z elektřiny, jejíž deficit je dnes vlastně parádně naplánován tvrdou zelenou ideologií? Kde je expertíza ČEZ, aby vláda ČR ve středu 18. 10. neschválila skutečnost, že do roku 2030 vypadne ze stabilních a řiditelných zdrojů pro základní zatížení 6 z 9,5 gigawatt uhelných elektrárenských zdrojů?,“ ptá se emotivně Smutný. Podtrhuje tím skutečnost, že Česko nemá plán pro souběžnou přeměnu uhelného elektrárenství a teplárenství, jež je závislé na stejných uhelných lomech. A již vůbec nemá plán na to, jak to udělat do dvou let. Smutný také přidává zásadní otázky, na které čeští politici vytrvale nechtějí odpovídat: „Proč nemá Česko vyjednané kapacitní platby pro limitované pokračování výroby zvláště v zimě, když nejaktivnější strážci zelené revoluce v EU Němci chtějí takto používat uhlí až do roku 2038? Nemluvě o Polácích, kteří mají výjimku pro používání uhlí dokonce do roku 2049? Ostatně Česko nemá ani dojednané nezbytné kapacitní platby z nově uvažovaných plynových elektráren, které by dle Beneše snad měly nahradit uhlí, ale před rokem 2030 je nikdo nezprovozní,“ shrnuje důvody současného stavu Smutný.
Z vyjádření Telekyho a Smutného se zdá zřejmé, že situace vyžaduje jasný plán a rychlé jednání. To, bohužel, neobsahuje vyjádření ministerstva obchodu a průmyslu (MPO) Jozefa Síkely. To, zdá se, přistupuje k situaci docela bohorovně.
Sev.en je znepokojena Síkelovým útokem. Obrátila se na premiéra
„Programové prohlášení vlády počítá s ukončením využívání uhlí do roku 2033 a konkrétní podmínky pro splnění tohoto cíle nadefinuje Státní energetická koncepce. V rámci přípravy návrhu vnitrostátního klimaticko-energetického plánu, který je jedním ze vstupů Státní energetické koncepce, proběhlo modelování, které ukazuje, že výrazný útlum výroby elektřiny z uhlí před rokem 2030 nastane. Jeho podíl na výrobě elektrické energie měl klesnout zhruba o tři čtvrtiny ve srovnání s rokem 2022,“ vysvětluje vedoucí tiskového oddělení MPO, Marek Vošahlík.
„Proces odchodu od uhlí proběhne tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost dodávek pro odběratele, ať to jsou domácnosti či průmysl. Konkrétní kroky pro nahrazování výroby elektřiny z uhlí obnovitelnými zdroji či zemním plynem a v dlouhodobé perspektivě jádrem určí analýzy, které připravujeme v rámci prací na Státní energetické koncepci. Již v tomto a minulém roce jsme připravili konkrétní kroky pro zjednodušení výstavy nových výroben elektřiny nejen z OZE, ale i z dalších zdrojů,“ pokračuje Vošahlík.
Dramaticky nevnímá situaci ani pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který odpovídal místo osloveného předsedy Pirátů Ivana Bartoše.
„Souhlasím s tím, že nemáme moc času, je třeba jednat rychle. Zasazujeme se o zrychlování povolovacích procesů nejen pro stavby obnovitelných zdrojů energie, ale i nových paroplynových a jaderných zdrojů. V současné době také dokončujeme legislativní ukotvení akumulace a flexibility.
Ještě letos by také mělo přijít rozhodnutí o rozsahu velkého jaderného tendru a současně se připravují konkrétní kroky v oblasti výstavby malých modulárních reaktorů. Správce české přenosové soustavy, firma ČEPS, navíc masivně investuje do lepšího spojení se zbytkem evropského energetického trhu, abychom i k nám dostali levou elektřinu z obnovitelných zdrojů a na pobřeží Baltského moře a ve Středomoří. Chceme-li udržet ceny energie na přijatelné úrovni, musíme posílit spojení do Německa, aby čeští zákazníci dostali možnost nakupovat levnou elektřinu z obnovitelných zdrojů odtamtud,“ říká europoslanec Pirátů Mikuláš Peksa.
Vošahlíkovo vyjádření nenabízí, stejně jako to Peksovo, jedinou konkrétní informaci o tom, kde vezme Česko 40 procent elektřiny, pokud se na konci roku 2025, nebo někdy v roce 2026 vypnou tuzemské uhelné elektrárny. A nejen ty. Protože jakmile se vypnou elektrárny, přestane se vyplácet těžba uhlí, bez kterého se neobejdou teplárny.