Doba čtení:2 m, 4 s
Důl Kohinoor se zapsal také do válečných dějin. V květnu roku 1944 se stal terčem vůbec prvního útoku hloubkařů, tedy amerických stíhacích letců, na území bývalého Československa.
Piloti svým ostřelováním měli poškodit potrubí, elektrickou centrálu, kotelnu, těžní stroj a chladicí věž. Stalo se tak v den, kdy byla spuštěna operace Chattanooga, která byla součástí spojenecké přípravy na vylodění v Normandii zaměřenou na ochromení železniční dopravy v Německu.
Již v té době měl důl za sebou pohnutou historii. K jedné z tragických událostí došlo v dole jen pár týdnů před zmiňovaným náletem, konkrétně 6. dubna 1944. Byl vyhlášen letecký poplach a jako ve většině těchto případů sfáraly do šachty také ženy s dětmi, aby se ukryly před případným bombardováním, které celé Mostecko zažilo v průběhu II. světové války sedmnáctkrát. Naneštěstí v podzemí došlo k požáru ve spojovací chodbě. Hustý dým se rozšířil až k jámě a v následném zmatku v hlubině zahynulo sedmnáct lidí.
K obdobné tragédii došlo ještě před II. světovou válkou. Dne 15. března 1932 kolem desáté hodiny večer se v Dole Kohinoor I v Lomu u Mostu v revíru Východ II rozšířil kouř z požáru tak rychle a v takovém rozsahu, že osm havířů za dramatických okolností zahynulo na otravu kysličníkem uhelnatým. Záchranné práce byly velmi obtížné a komplikované a kouř z hlubiny nakonec způsobil, že musel být uzavřen prakticky celý důl.
Čtěte také:
Uhlí z dolu Františka sloužilo i za války
V měsíční krajině rostou stromy
Vyšetřování Revírního báňského úřadu nakonec ukázalo na řadu vážných nedostatků v provádění takzvané požární služby. Za příčinu neštěstí byla označena lidská chyba, špatný výkon požární služby, respektive nedostatečnou kontrolu ale úřady zčásti omlouvaly svízelnou personální situací, v níž se Revírní báňský úřad nacházel.
Velmi často se v souvislosti s tímto neštěstím v historických materiálech mluvilo o tom, že právě tragická událost na Kohinooru byla základním impulsem k takzvané Velké mostecké stávce. Důvodem mělo být propuštění prakticky všech zaměstnanců dočasně uzavřeného dolu. Z vyšetřovacích spisů z dubna 1932 ale vyplývá, že: „Důlním požárem na Dole Kohinoor nepřišel žádný horník o zaměstnání, protože osádka, pokud nemohla býti dále zaměstnána, byla rozdělena na čtyři další doly Lomské uhelné společnosti. Na tomto stavu ani hornická stávka nic nezměnila. Dnes zaměstnává Důl Kohinoor opět 838 horníků (před požárem 1250)“
Mohlo by vás zajímat:
Za uhelnou horečkou se vydejte na Džbánsko
Uhlí místo turistů na Moldavské horské dráze
Lomem ČSA se proháněli psi