Doba čtení:2 m, 0 s
Rostoucí podíl importu zkapalněného zemního plynu z USA se může Evropské unii vymstít. Minulá hrozba plynového vydírání z Ruska může být brzy nahrazena jinou nepříjemností. Americký prezident Joe Biden nyní dočasně pozastavil vydávání nových koncesí na výrobu LNG, čímž prakticky zamezil dalšímu růstu jeho vývozu.
Vedle navýšení dovozů ze zemí jako Norsko či Spojené království řešila EU odstřižení od ruského plynu i prudkým nárůstem importu LNG, čemuž předcházela spěšná a nákladná výstavba LNG terminálů v evropských přístavech a návazné infrastruktury. Zásadním dodavatelem LNG se staly Spojené státy. Dodávky z USA loni tvořily 40 procent dovozu LNG na starý kontinent, napsaly Lidové noviny.
Bidenův krok však vyvolal v Evropě nejistotu. Američtí producenti plynu, federální státy, kde se suroviny těží nejvíc (Texas a Louisiana), stejně jako evropské sdružení EuroGas sice na Bidena apelovali, aby rozhodnutí o pozastavení nových koncesí zvrátil. Zatím však bez úspěchu.
Tlačí Čína své soláry do Evropy nelegálně? EU vyšetřuje
Nejistotu nesnižují ani blížící se americké prezidentské volby. Pokud by se stal prezidentem znovu republikán Donald Trump – čemuž některé průzkumy napovídají –, mohl by staronový šéf Bílého domu „plynovou páku“ snadno použít v nějaké příští obchodní válce s Evropou (o kterou se ostatně pokoušel již během svého prvního mandátu v letech 2017 až 2021).
„Na příkladu Ruska jsme si již ověřili, jak je nebezpečné příliš se spoléhat na dovoz plynu z jediného zdroje (… ) Měli bychom se poučit a nespoléhat pro změnu bezhlavě jen na Spojené státy,“ řekla listu Politico Ana Maria Jallerová-Makarewiczová, analytička amerického Ústavu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzy.
„Velký optimismus necítíme, ale v porovnání se situací před dvěma roky je to samozřejmě lepší (… ) To, co bychom pro klid duše nutně potřebovali, je větší množství střednědobých kontraktů na LNG,“ uvedl například Torben Brabo, prezident společnosti Gas Infrastructure Europe, která sdružuje zpracovatele a plynové operátory napříč Evropou.
Největší podíl (kolem pětiny) spotřeby zemního plynu v Evropské unii připadá v současnosti na tzv. rezidenční účely, tedy na vytápění obytných domů, vaření a podobně. Jenže řada evropských zemí v čele s Německem chce stavět nové plynové zdroje elektřiny a tepla místo uhelných. Na plyn chce podle vyjádření politiků sázet i Česko. Nárůst spotřeby plynu by v tom případě byl zcela zásadní.