Doba čtení:2 m, 38 s
Aktuální snímky z důlních provozů OKD poskytnuté přímo těžařskou firmou doplnily havířovskou stálou expozici Historie psaná uhlím. Objevily se na panelech, které sem přidali pro obohacení výstavy a přiblížení havířské profese zejména mladším ročníkům a také „přespolním“ návštěvníkům.
„Od samého počátku je expozice koncipována jako stálá, která připomíná okolnosti vzniku Havířova, a uchovává vzpomínky na zaniklý Důl Dukla. To, že výstava nese přízvisko stálá, ale neznamená, že bychom ji neměli průběžně doplňovat a přizpůsobovat měnící se skladbě návštěvníků. Zatímco zpočátku k nám chodili převážně vysloužilí horníci, aby nad kronikami vzpomínali na staré časy, dnes převládají mladé rodiny s dětmi, studenti i náhodní turisté ze všech koutů republiky, kteří nemají s hornictvím nic společného, ale rádi cestují za poznáním. A právě to bylo impulsem, abychom naši expozici po delší době inovovali a lépe ji uzpůsobili laické skupině návštěvníků,“ vysvětlila Měsíčníku Horník průvodkyně Michaela Kroupová.
Výstava umístěná v přízemí domu v Pavlovově ulici 2 v centru Havířova loni oslavila deset let své existence. „Vznikla v roce 2013 díky společnému úsilí členů Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě a Městské knihovny Havířov, která ji provozuje dodnes. Navzdory našim představám a snům bohužel nemůžeme v malých prostorách bytového domu vybudovat hornické muzeum s velkými technickými exponáty a důlními chodbami. Práci horníků a historii regionu můžeme přiblížit lidem spíše jen prostřednictvím drobných předmětů a fotopanelů,“ uvedla Kroupová.
Začalo zasypávání jámy Pomocného závodu Darkov
V prvním okruhu expozice v novém se tvůrci zaměřili na popis činností, které musí každý havíř vykonat, než sfárá do dolu. „Nechybí ukázka známkovny, řetízkových šaten, lampovny, cechovny, důlních nárazišť či velké fotografie s tematikou ražby a dobývání uhlí z OKD. Díky nadšencům nezištně podporujícím naši expozici se sbírka rozrostla o nové exponáty – háky z řetízkových šaten, přilby, fáračky, nabíjecí stojan na lampy, sebezáchranné přístroje, vrtací kladiva a podobně. Předměty, které horníci považují za naprosto přirozenou součást jejich každodenního života, jsou pro děti i z místních základních a středních škol nepoznanou galaxií. Děti jsou velmi vděčné, že si je zde mohou nejen prohlédnout, ale také vzít do ruky,“ vysvětlila průvodkyně.
Ve druhém okruhu představuje výstava nejvýznamnější šachty Ostravsko-karvinského revíru, samozřejmě včetně té poslední a v současné době jediné v tuzemsku fungující, ČSM ve Stonavě. „Toto téma není nové, avšak původní panely obsahovaly již zastaralé informace, které bylo potřeba aktualizovat. Poslední léta se totiž vyznačovala rychlým útlumem hornické činnosti. Zavíraly se velké podniky a likvidovaly povrchové provozy, ale na druhou stranu byly i snahy o zachování některých objektů coby kulturních památek. Na panelech se záměrně prolínají dobové záběry se současnými, téměř uměleckými fotografiemi známých industriálních fotografů Martina Ševčíka, Viktora Máchy, Michala Šímy, Pavla Zubka, Lukáše Kaboně a dalších, které jsou doplněny technickými zajímavostmi z činnosti dolů,“ upřesnila Kroupová.
Třetí a poslední okruh je věnován báňskému záchranářství. „Zde panely obsahují základní informace o činnosti báňské záchranné služby, vývoji dýchacích a sebezáchranných přístrojů, o způsobech měření plynů a nebezpečích v dolech. Vhodně tak doplňují vystavenou sbírku záchranářské a měřicí techniky,“ dodala průvodkyně s tím, že na rozvoji expozice Historie psaná uhlím se podílela i Nadace LANDEK Ostrava.