Hrnčál: Tepelná čerpadla nejsou řešení

„Vláda jedná špatně, pozdě a chaoticky“, tak hodnotí kroky vlády v energetické krizi ředitel teplárenské společnosti Energie AG Teplo Bohemia Aleš Hrnčál. A přibližuje, jaké je situace v českém teplárenství.

Teplo bude, jen je otázkou, kolik bude stát. Přestože cena tepla stoupla oproti loňsku již trojnásobně, bude letošek pro Hrnčálovu firmu znamenat mnohamilionovou ztrátu. Pro příští rok společnost – s ohledem na možnosti lidí a firem – plánuje nulový zisk. Což je ovšem stav, který není dlouhodobě udržitelný.

Dodáváte teplo v Rakovníku a Rokycanech i okolních obcích. Kolik lidí a firem od vás získává teplo?

Naše společnost dodává teplo a teplou vodu v Rakovníku, v Rokycanech a ve Zbirohu. Celkem je to asi 200 objektů, zhruba 3700 domácností plus školy, školky, úřady i firmy. V rámci České republiky máme i mnoho dalších sesterských firem, které dodávají teplo a vodu statisícům domácností.

Jak vidíte nadcházející zimu z pohledu firmy, jež provozuje plynové zdroje tepla? Bude teplo, nebo nebude?

Provozujeme pestrou směsici kotelen od velkých centrálních až po malé domovní. Celkem máme 47 těch, ze kterých dodáváme teplo a teplou vodu a další pouze obsluhujeme a energie si zajišťují jejich majitelé.

Teplo bude. V tomto směru bych chtěl rozptýlit obavy našich zákazníků. Otázkou ovšem je, za jakou cenu. Cena tepla oproti loňsku stoupla už na trojnásobek a i tak to pro naši firmu v letošním hospodářském roce představuje mnohamilionovou ztrátu. Pro příští hospodářský rok plánujeme nulový zisk, protože chceme našim zákazníkům v této nelehké době vyjít maximálně vstříc.

Vondráš: Už vidíme konec tunelu. Je tam zeď

Nabízíte svým zákazníkům individuální start topné sezóny, snížili jste teplotu vody na 50 stupňů. Jak vaši zákazníci na úsporné kroky reagují?

Jako první krok jsme plošně snížili teplotu teplé vody z 55 na 50 stupňů Celsia. To proběhlo prakticky bez povšimnutí a nikdo si nestěžoval.

Start topné sezóny se snažíme maximálně oddálit, proto dodávky tepla pro vytápění nezahajujeme plošně, jak to bylo dříve zvykem, ale čekáme na požadavek od našich zákazníků. V tuto chvíli topí zhruba polovina zásobovaných objektů. Naši zákazníci tyto kroky vesměs chápou tak, jak jsou zamýšleny, tedy jako snahu co nejvíce jim snížit náklady na vytápění. Takový postup je samozřejmě velice komunikačně a časově náročný. Na druhou stranu má i pozitiva – daří se nám tak úzce spolupracovat s našimi zákazníky, ladit s nimi optimální nastavení pro daný objekt a také podrobně objasnit, jaké jsou možnosti nastavení a jak optimálně vytápět.

Pravda je, že někteří zákazníci nejsou z odloženého vytápění příliš nadšení, ale všichni náš postup chápou a ví, že to myslíme dobře.

Politici mluví o šetření, někteří jsou pro dočasné prodloužení používání uhlí, ale nic z toho není trvalým řešením do budoucna. Jak by takové řešení mělo vypadat podle vás, člověka z teplárenské praxe?

Politici mluví, mluví, mluví, vysílají signály, ale řešení jaksi není. Uvědomme si, že rapidní nárůst cen energií trvá už rok, vždyť první náznaky přišly loni právě touto dobou a Bohemia Energy skončila loni v říjnu. Co se za ten rok udělalo? Jaká přinesla vláda řešení k odstranění příčin této situace? Teprve v posledních týdnech se snaží hekticky dát dohromady nějaká opatření, která však vůbec neřeší příčiny, ale pouze maskují následky. To je pouze můj zcela osobní názor – nejsem erudovaný odborník na energetické trhy a mám k dispozici pouze takové informace, které má jakýkoli běžný člověk, který se o energie trochu zajímá. K plnému pochopení celé situace a jejích příčin bych doporučil skvělý článek skutečného odborníka na energie pana Jana Vondráše, který vyšel na vašich stránkách (zde). O nějakých příspěvcích na bydlení a podobných „energetických žebračenkách“ se asi ani šířit nebudu, protože to povede pouze k dalšímu zadlužování státu, zvyšování inflace a rozšiřování okruhu lidí, kteří jsou závislí na státních podporách. Stejně tak i „úsporný tarif“ a zastropování cen plynu a elektřiny.

Prodloužení používání uhlí a uvolnění pravidel pro další alternativní paliva, například LTO, jsou nepochybně v dané situaci správné kroky, jen mají několik ALE… Za prvé je velmi málo míst, kde se taková řešení dají použít. Máme všechny kotelny již dávno přestavěné na zemní plyn a stavět nyní uprostřed sídliště kotelnu na štěpku nebo na LTO? Není tam prostor a zásobování palivem by jistě blízké domy nepotěšilo. Za druhé, i kdyby se taková alternativa někde dala použít, je to běh na dlouhou trať: zdlouhavé vyřízení komplikované administrativy, dodací lhůty potřebných technologií jsou dlouhé, nejsou montážní firmy. Za třetí, zvažování takových investic je velice komplikované. Jedná se o velmi vysoké investice s velice nejistými perspektivami. Co když vláda po čase změní názor, odvolá „amnestii“ na emise a podobně a provozování takových tepelných zdrojů opět omezí? V tom případě budou tyto investice ztracené. Prostě tudy cesta v drtivé většině případů nepovede…

Němci zaplatili za ruský plyn od ledna bilion

V návrzích politiků, unijních i českých, se často objevuje požadavek rychlého přechodu na vytápění prostřednictvím tepelných čerpadel. Je to podle vás uskutečnitelná cesta, jak nahradit současné modely vytápění?

Tak to je věc, kterou jsem upřímně řečeno nepochopil. Ano, existují případy, kdy tepelná čerpadla mohou pomoci. Dám příklad: máme kotelnu, kde se v létě dodává teplá voda pro několik domů a kvůli tomu běží celá topná soustava. Tak v tomto případě asi stojí za to osadit do těchto několika domů tepelná čerpadla pro přípravu teplé vody a klasický topný systém na léto odstavovat.

Ale žádný další případ mě nenapadá. Tepelná čerpadla mají v zimě – i když jejich dodavatelé tvrdí něco jiného – mizerný topný faktor a v tužších mrazech se v podstatě mění na běžné elektrické vytápění. Investiční náklady jsou vysoké a ceny elektrické energie nyní přímo neuvěřitelné. Jak má tedy použití tepelných čerpadel pomoci? Nechápu.

A je nutné brát v úvahu ještě jednu okolnost. Při teoretickém masivním nasazení tepelných čerpadel stoupne spotřeba elektrické energie, která je již teď nedostatková, což povede k dalšímu nárůstu poptávky a tedy k růstu cen. Navíc elektrické přípojky většiny domů jsou nedostatečné a distribuční soustava také nemá nekonečnou kapacitu. Toto má být nějaké řešení?

Jste spokojen s přístupem české vlády k teplárenství, nebo by se v něm mělo něco změnit?

Opět jen můj osobní laický názor – přístup české vlády k teplárenství, nebo spíše k energetice obecně, bych charakterizoval třemi slovy: špatně, pozdě, chaoticky.

Špatně, protože se vůbec nesnaží řešit příčiny. Pouze rozhazováním peněz a to doposud jen slovně, hasí nejpalčivější důsledky.

Pozdě, protože, jak jsem již říkal, za rok evidentní energetické krize vláda neudělala vůbec nic.

Chaoticky, protože schází jakákoli koncepce. Nebo jí v důsledku komunikační nedostatečnosti nikdo nezná. Ale nejspíše prostě neexistuje. Objevují se pouze jakási ad hoc opatření, která ve výsledku nic neřeší, jen povedou v budoucnosti k dalším obrovským problémům. Vlastně pardon, dle současného politického slovníku to povede „k výzvám“, ne k problémům…

Neděla: Česko nesmí být energeticky závislé

Budoucnost teplárenství, stejně jako celé energetiky, závisí na politickém rozhodnutí. S jakým předstihem je potřeba, aby takové rozhodnutí padlo, aby bylo reálné, že se podle něj teplárny stihnou zařídit?

Zde je potřeba si uvědomit, že my energetici neuvažujeme v horizontu čtyř let volebního období. My musíme uvažovat s mnohem dlouhodobější perspektivou. Většina investic v teplárenství se plánuje v rámci několika desetiletí. Například pokud teď investujeme do nových předizolovaných potrubí, je téměř jisté, že já už je ve svém životě nikdy později neuvidím. Prostě mě přežijí.

Energetika by proto měla být postavena na dlouhodobých, koncepčních a moudrých rozhodnutích. Tato rozhodnutí musí být oproštěna od jakékoli politické ideologie a musí být tvořena na základě pragmatických úvah velice zkušených odborníků. V současnosti je situace zcela opačná, a to zejména na úrovni EU a v Německu. Viz například odstavení jaderných elektráren v Německu, Green Deal, a tak dále. To není nic jiného než čistá ideologie, navíc z pohledu energetiky i ekologie zcela absurdní.

Je naprosto zásadní, aby výše zmíněné dlouhodobé koncepci odpovídal i legislativní rámec našeho podnikání. Není možné měnit cíle a legislativu každých několik měsíců. Teplárenství – a energetika obecně je jako obrovská zaoceánská loď – nedá se prostě otočit „na fleku“. Je proto třeba, aby existovala nějaká stálá státní energetická koncepce, která stanoví kurs na dlouhá desetiletí dopředu. Jakékoli náhodné náhlé zásahy jen snižují stabilitu celého sektoru.

Aleš Hrnčál (1976), je ředitel společnosti Energie AG Teplo Bohemia. V energetice působí od roku 1999. Jeho společnost zajišťuje dodávky tepla v Rakovníku, Rokycanech a Zbirohu.