Jak se (ne)pravdivě píše o zelených tématech

I článek postavený na pravdivých údajích může podávat nepravdivý obrázek. Například minulý týden se to „povedlo“ deníku Metro.

Obecně se má za to, že dezinformace jsou dílem jen těch zlých. Bohužel to dávno není pravda. Nebo je těch zlých daleko víc, než média připouštějí. Asi nejčastější formou šířených nepravd a lží cosi jako ohnutí pravdy, nebo použití pouze části pravdivé informace a její doplnění o údaje či kontext, jež jí dávají úplně jiné vyznění.

Velmi povedeným příkladem takového textu je článek „Plácáme se po ramenou, ale jsme špičkoví škůdci přírody“ z deníku Metro. Ten začíná zprávou o tom, že Česko sladilo s EU způsob vykazování recyklace, kvůli čemuž jsme se ze špičky propadli pod průměr. Jako údaje o recyklaci jsme totiž používali data o sběrných nádobách, nikoli o skutečně recyklovaném množství odpadů. Nyní tedy víme, že recyklujeme pouze 34 procent komunálního odpadu, leč unijní průměr je 40 procent. Důvodem je to, že Česko neinvestovalo do modernizace recyklačních technologií. Protože kompetentní lidé nevnímali vykazovaná čísla v souvislostech.

Česko na cestě k brzkému nedostatku elektřiny

Bohužel úplně stejně, tedy bez důležitých souvislostí, však zmíněný článek uvádí i řádku dalších údajů. Ve výsledku tím přispívá ke zkreslení celkového dojmu, moderně řečeno, šíří dezinformace. Například porovnává českou produkci z obnovitelných zdrojů (asi 17 procent) s produkcí Švédska a Rakouska (60, respektive 40 procent). Neuvádí už však to, že Švédsko i Rakousko nejsou energeticky soběstačné, protože především v zimě jsou závislé na importu elektřiny (např. zde a zde). Jenže importovaná elektřina je však nejčastěji právě ta z fosilních zdrojů, kvůli jejichž odstavení přitom oba státy mají tak velký podíl OZE. Ale zároveň nejsou svoji energetickou potřebu schopny vyřešit bez elektřiny ze zavrhovaných uhelný a jaderných zdrojů. Což nesvědčí o ničem jiném, než že koncept úplného přechodu na OZE, vnucovaný Evropskou komisí členským státům, není životaschopný. Protože nerespektuje přírodní zákony.

Článek se také věnuje tomu, jak situaci v Česku můžou změnit finanční instituce, jež odmítají financovat fosilní aktivity. Jenže se text už nezabývá ani řádkou tím, že Česko se v nejbližších letech bez uhelných zdrojů zkrátka neobejde. Protože je nemá jak nahradit. Termín „nejbližší roky“ přitom reálně znamená do spuštění nových jaderných bloků v Temelíně. Ovšem rámeček u článku vydává jadernou energetiku za překonanou, což je mantra aktivistů a rakouské a německé vlády. Informaci o opětovném příklonu řady evropských států k jádru, včetně jeho největšího provozovatele Francie, již článek ovšem nepřinesl. Špičkovým příkladem manipulace je konstatování, že (energeticky nesoběstačné) Rakousko produkuje v hydroelektrárnách sedmkrát více elektřiny, než Česko. Informace o tom, že potenciál Českých řek pro velkou energetiku je téměř vyčerpán, by ovšem tuto informaci postavila do jiného světla. Stejně jako zmínka o tom, že české řeky jaksi netečou z Alp…

Skopeček: S Green Dealem je to jako s blbostí

S tím ostatně těsně souvisí i kritika malého množství elektromobilů. Čím bychom je totiž nabíjeli, když při současném trendu směřujeme k tomu, že nebudeme mít dost elektřiny ani pro současné potřeby?

Popisovaný článek v deníku Metro vyšel v úterý 17.května (zde). Shodou okolností v den, kdy se uskutečnila tisková konference think tanku Realistická energetika a ekologie, jež byla plná informací o energetice, zasazených do souvislostí (informovali jsme o ní zde). Deník Metro však na ní svého zástupce nevyslal.