Zatímco v devadesátých letech 20. století byly největším producentem lithia Spojené státy americké, od té doby je vystřídaly Austrálie a Chile, které se nyní společně podílejí na téměř 77 procentech produkce světového lithia. Mohutně posiluje také Čína, která celosvětově získala aktiva v oblasti lithia v hodnotě 5,6 miliardy dolarů (téměř 130 miliard korun).
Lithium se v posledních letech stalo nezbytným, především kvůli rozmachu výroby elektromobilů a dalších čistých technologií, které jsou na lithiových bateriích závislé. Celosvětová poptávka po lithiu se prudce zvyšuje a podle odhadů dosáhne do roku 2030 více než 3 milionů tun ekvivalentu uhličitanu lithného (LCE). Celosvětový trh s lithium-iontovými bateriemi měl v roce 2022 hodnotu 52 miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu koirun) a očekává se, že v roce 2030 dosáhne 194 miliard dolarů (zhruba 4,5 bilionu korun), napsal server oilprice.com.
Austrálie těží lithium přímo z dolů na tvrdé horniny, konkrétně z minerálu spodumenu. Chile spolu s Argentinou, Čínou a dalšími předními producenty získává lithium ze solanky.
Tvrdé horniny poskytují větší flexibilitu, protože lithium obsažené ve spodumenu lze zpracovat buď na hydroxid lithný, nebo na uhličitan lithný. Nabízí také rychlejší zpracování a vyšší kvalitu, protože spodumen obvykle obsahuje vyšší obsah lithia. Získávání lithia ze solanky zase nabízí výhodu nižších výrobních nákladů a menšího dopadu na životní prostředí.
V Číně se v současné době nachází téměř 60 procent světové kapacity na rafinaci lithia pro baterie, což podtrhuje její dominantní postavení v dodavatelském řetězci lithia.